19 C 22/2021-23 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazený příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za období od [datum] do [datum] (312 dnů x denní sazba à [částka]), kdy žalovaný jakožto provozovatel motorového vozidla (motocyklu) se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3 [registrační značka], [příjmení]: ZCGH600AAWV003405, neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. V části [částka] pak jistina žalobou uplatněné pohledávky představovala poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupkyně svou neúčast u jednání omluvily a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný byl od [datum] nejméně do [datum] vlastníkem/provozovatelem motocyklu s objemem válců motoru nad 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: ZCGH600AAWV003405. K předmětnému motocyklu nebylo po dobu [datum] až [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného, jakožto vlastníka a provozovatele specifikovaného motocyklu, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši [částka] odpovídající 312 denním sazbám à [částka] za období od [datum] až [datum] Lhůta k úhradě byla stanovena do 30 dnů od doručení výzvy. Zásilka obsahující výzvu byla předána [obec] poště, s. p., k doručení dne [datum]. Dále byl žalovaný vyzván k zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku. K úhradě žalobou uplatněných nároků byl žalovaný dále opakovaně vyzván upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum], která se dostala do dispozice žalovaného [datum]. 4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému dle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byla nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem motocyklu s objemem válců motoru nad 500 cm3, zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému motocyklu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Dle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši [částka] odpovídající denní sazbě [částka] za každý den nepojištěného období (tj. za 312 dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Proto je žaloba důvodná v rozsahu [částka]. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky [částka], neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl dle § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. 5. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 4 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou příspěvku ve výši [částka] splatného [datum]. Žalobkyni proto ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka]. Jelikož žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky [částka] až od [datum], soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Jde-li pak o datum splatnosti, soud z informací o zásilce obsahující výzvu ze dne [datum] zjistil, že výzva byla prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného odeslána ve středu [datum]. Jelikož nebylo o doručení zásilky obsahující výzvu k úhradě ničeho tvrzeno ani prokázáno, soud aplikoval domněnku dojití dle § 573 o. z. Zásilka obsahující výzvu se tedy považuje za doručenou třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. v pondělí [datum]. Splatnost nároku pak měla nastat třicátý den od doručení výzvy, tj. [datum]. Proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou ode dne [datum]. 6. Ačkoli se žalovaný dostal do prodlení také s úhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka] (splatných [datum] – shodně jak je odůvodněno v předchozím odstavci), žalobkyni nárok na úrok z prodlení nenáleží, neboť tyto náklady jsou dle svého charakteru ve smyslu § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ani jiný v době vzniku prodlení žalovaného účinný právní předpis, však neupravoval žádné majetkové sankce za prodlení s úhradou příslušenství pohledávky, tedy dle v době prodlení žalovaného účinného právního řádu neměla žalobkyně (jakožto věřitelka) právo požadovat po žalovaném (jakožto dlužníkovi) příslušenství z příslušenství (v tomto případě zákonný úrok z prodlení z nákladů – shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). 7. V intencích uvedeného soud shledal žalobu důvodnou v rozsahu jistiny ([částka] a [částka]) s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně toliko z částky [částka] (odpovídající příspěvku) od [datum] do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. V části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva (tj. z částky [částka]), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla neúspěch toliko v nepatrné části, přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (úspěch žalobkyně 99,68 % (vyjádřený částkou [částka]), neúspěch žalobkyně 0,32 % (vyjádřený částkou [částka]) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. odměna advokáta v souhrnu [částka]), náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. náhrada hotových výdajů v souhrnu [částka]) a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III). 9. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.