19 C 322/2020-20 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazený příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za období od [datum] do [datum] (75 dnů x denní sazba à [částka]), kdy žalovaný jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet], neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. V části [částka] pak jistina žalobou uplatněné pohledávky představovala poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 1. 2021, č. j. 19 C 322/2020-17, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., nereagoval a zásilku si nevyzvedl (a následně mu byla vhozena do schránky). Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Citované usnesení bylo tedy žalovanému doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl od [datum] nejméně do [datum] vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru do 1 000 cm3, [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet]. K předmětnému vozidlu nebylo po dobu [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne [datum] (doručenou dne [datum]) žalobkyně vyzvala žalovaného, jakožto vlastníka a provozovatele specifikovaného vozidla, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši [částka] odpovídající 75 denním sazbám à [částka] za období od [datum] do [datum] Lhůta k úhradě byla stanovena do 30 dnů od doručení výzvy. Dále byl žalovaný vyzván k zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši [částka]. K úhradě žalobou uplatněných nároků byl žalovaný dále opakovaně vyzván upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum] (doručovanou k rukám žalovaného dne [datum] a vhozenou do jeho schránky [datum]) a předžalobní výzvou ze dne [datum] (odeslanou [datum], pokus o doručení žalovanému dne [datum]). 4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému dle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byl nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru do 1 000 cm3, zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Dle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši [částka] odpovídající denní sazbě [částka] za každý den nepojištěného období (tj. za 75 dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Proto je žaloba důvodná v rozsahu [částka]. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky [částka], neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl dle § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. 5. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávky specifikované pod bodem 4 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tyto pohledávky zanikly jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou příspěvku ve výši [částka] a nákladů ve výši [částka], obé splatné nejpozději od [datum] (tj. 30 dnů od [datum], tj. od doručení výzvy ze dne [datum]). Žalobkyni proto ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka]. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od [datum], soud žalobě v rozsahu příslušenství zcela vyhověl. 6. V intencích uvedeného soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.