20 C 132/2021-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 20,50 % ročně ve výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování půjčky [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek [částka]. Celková dlužná částka [částka] byla splatná v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť neuhradil ničeho. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka], kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 20,50 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a zjištěné poznatky zaznamenala do karty zákazníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. 4. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši [částka] zahrnujícím úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] poplatek za hotovostní režim splátek [částka], zavázal splatit v 60 měsíčních splátkách, to ve výši [částka] pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši [částka] pokud jde o poslední splátku. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky. Z listiny označené jako Tabulka umoření ze dne [datum] s uvedeným jménem žalovaného bylo zjištěno, že byl čerpán úvěr [částka] a nebyly uhrazeny žádné splátky. 5. Z listiny označené jako Zákaznická karta ze dne [datum] soud zjistil, že k zápůjčce požadované ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije s rodiči, důvodem zápůjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodný, má učňovské vzdělání, nemá nezaopatřené děti, je zaměstnán na plný pracovní úvazek (není zaškrtnuto ověření zaměstnání). [příjmení] měsíční příjem žalovaného činí [částka], další příjmy nemá, výdaje činí celkem [částka] měsíčně ([částka] nájem/inkaso, [částka] telefon, [částka] na domácnost). Nejsou vyplněny údaje o kreditní kartě, jiných půjčkách a bankovním účtu. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, pracovní smlouva a tři výplatní pásky, doklad o SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila. 6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze [číslo] smlouvy, přičemž v příloze [číslo] je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v dodatečné lhůtě 10 dní od doručení dopisu; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne [datum]. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalovanému dne [datum]. 7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o zápůjčce obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit celkem částku [částka], avšak neuhradil ničeho. Při sjednávání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala údaje žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a dohoda o převedení pohledávky na žalobkyni byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] odeslaným žalovanému dne [datum], a dále byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 9. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]). 10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací.