10 C 354/2021-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem až do výše [částka]. Naposledy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky s úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek min. ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně vždy [částka] vždy k 17. dni kalendářního měsíce. V případě nesplácení úvěru se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, dále k náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši [částka], poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši [částka] a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši. Žalovaný se dostal do prodlení s více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než tři měsíce, banka proto odstoupila od smlouvy a úvěr zesplatnila k [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne [datum]. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], smluvních úroků ve výši 22,68 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž byl sjednán úvěrový rámec do výše [částka], roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně, RPSN 27,72 %, splatnost úvěr ve splátkách min. ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně [částka]. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši [částka] a poplatek za odeslání upomínky ve výši [částka]. Dne [datum] došlo k čerpání úvěru ve výši [částka], dlužná částka k [datum] činila [částka], z toho úroky [částka], poplatky [částka] a smluvní pokuta [částka]. Přípisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a ke dni [datum] zesplatnila úvěr. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky [částka] ve lhůtě do [datum]. 4. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 5. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 12. V daném případě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně vycházela z údajů získaných od žalovaného při zpracovávání žádosti o úvěr, které ověřila. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalovaného, jaké doklady žalovaný předložil, jaké ověřil, a k důkazu navrhla pouze žádost/smlouvu o poskytnutí úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. 13. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 14. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k plnění v předžalobní výzvě. 15. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když žalobkyn