12 C 90/2022-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] (jistina [částka], souhrnný poplatek [částka]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, dne [datum] uzavřela spol. [právnická osoba], (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytla původní věřitelka v hotovosti v den uzavření smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku sepsání žaloby uhradil pouze částku [částka] (poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]). 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Z listiny označené jako smlouva o půjčce soud zjistil, že na základě ujednání obsažených v této listině poskytla dne [datum] původní věřitelka žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal splatit původní věřitelce v 53 týdenních hotovostních splátkách po [částka]. Výše roční procentní sazby nákladů v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků žalovanému (dále jen„ RPSN“) činila 206,8 %. 4. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek vč. příslušného seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že se původní věřitelka dohodla dne [datum] s žalobkyní na převodu pohledávky (vč. příslušenství) za žalovaným ze smlouvy [číslo]. 5. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že původní věřitelka odeslala žalovanému dne [datum] doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu, a to na adresu [adresa žalovaného]. 6. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odeslala žalovanému dne [datum] doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. 7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným, jakož i skutečnost, že dne [datum] původní věřitelka na základě ujednání obsaženého v listině označené jako smlouva o půjčce poskytla žalovanému v hotovosti částku [částka], kterou se žalovaný zavázal společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit původní věřitelce v 53 týdenních hotovostních splátkách po [částka], v důsledku čehož RPSN činila 206,8 %. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný původní věřitelce či žalobkyni čehokoliv uhradily, tato ničím neprokázaná skutečnost zůstala pouze v rovině žalobního tvrzení. Původní věřitelka odeslala dne [datum] žalovanému oznámení o postoupení pohledávky společně s výzvou k úhradě dlužné částky, a to na adresu [adresa žalovaného]. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum] předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. 8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 11. Podle ustanovení § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. s obsahem uvedeným výše v odstavci 3. tohoto rozsudku. Dne [datum] uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení souboru pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě které postoupila původní věřitelka žalovanou pohledávku vč. příslušenství ze smlouvy o půjčce žalobkyni. Žalobkyni tudíž v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Soud se dále zabýval obsahem smlouvy o půjčce (výší RPSN) z hlediska souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je dle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatná. Mezi stranami ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši [částka] je ve vztahu k půjčené jistině ve výši [částka] zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 206,8 %. Nepřiměřenost sjednané výše ceny peněz soud považuje za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. Soudu je z úřední činnosti známo, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů při sjednávání obchodních úroků v obdobné výši, tudíž by zřejmě neměla zájem uzavřít smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku, v důsledku čehož tuto část smlouvy považuje soud za neoddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy o půjčce jako celku. 13. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně podle ustanovení § 457 obč. zák., jelikož původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a současně nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný původní věřitelce či žalobkyni něčeho uhradil. Ačkoliv původní věřitelkou poskytnutá jistina žalovanému činila částku [částka], soud nemohl v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobkyně co do požadované jistiny a přisoudit jí více, než čeho se na jistině domáhala. Proto soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení jistiny v takové výši, jakou požadovala v žalobě, tj. částku [částka]. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný se dostal do prodlení den následující po uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené v předžalobní upomínce (nejpozději do [datum]). [příjmení] první výzvu žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení považoval soud až předžalobní upomínku, neboť dříve učiněná výzva spojená s oznámením o postoupení pohledávky byla zaslána žalovanému na adresu, ohledně níž nebylo v řízení zjištěno, že by ji žalovaný kdy uvedl jako adresu pro doručování nebo že by se na ni někdy fakticky zdržoval; takovou skutečnost ostatně žalobkyně v průběhu řízení ani netvrdila. 14. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným neuhrazenou jistinu (výrok II. písm. a)), neboť tento nárok vyplývá z absolutně neplatné smlouvy o půjčce. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. b), c)), jakož i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení (souhrnný poplatek), s jehož vydáním se žalovaný dostal do prodlení (výrok II. písm. d)). 15. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu s