14 C 201/2021-23 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne [datum] předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalované na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (kapitalizovaným částkou [částka]). Jistina žalobou uplatněné pohledávky představovala co do částky [částka] poměrnou část žalovanou žalobkyni neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy žalované a žalobkyně ze dne [datum] [číslo] s počátkem pojištění od [datum], a jejímž předmětem bylo zejména„ životní pojištění“ žalované jako hlavního pojištěného (do 65let jejího věku). Nedoplatek pojistného [částka] pak byl nárokován žalobkyní za dobu trvání pojištění od [datum] do [datum], kdy pojištění dle žalobkyně předčasně zaniklo. Ve zbývající nárokované částce [částka] šlo v případě žalobou nárokovaného plnění o téže pojistnou smlouvou sjednaný poplatek za upomínku po zániku pojištění (z [datum]). 2. Soud ve věci rozhodl u jednání konaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. bez účasti obou účastníků, kteří se z tohoto jednání řádně omluvili, nicméně o jeho odročení žádný z nich nepožádal. 3. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalovaná jako pojistník a žalobkyně jako pojistitel podepsali návrh na uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Sjednaný předmět pojištění představovalo dle obsahu smlouvy životní pojištění žalované pro případ smlouvou vymezených nahodilých událostí (pro případ smrti nebo úrazů pojištěné...), a to oproti závazku žalované jako pojistníka hradit smlouvou sjednané měsíční pojistné [částka]. Smluvně byl také přímo v pojistné smlouvě sjednán zejména počátek pojištění na den [datum], a doba trvání pojištění do 65 let věku žalované. Že by žalovaná žalobkyni uhradila čehokoli na pojistnou smlouvou sjednané pojistné, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo, a to stejně jako jakákoliv skutečnost, se kterou by zákon nebo pojistná smlouva samotná pojily zánik sjednaného pojištění (potažmo zánik povinnosti platit za sjednané pojištění sjednané pojistné) přede dnem [datum] Smlouva sama pak za svoji nedílnou součást označila i v ní označené obchodní podmínky a sazebník poplatků, které žalovaná potvrdila, že převzala, přičemž tyto stanovily i její povinnost zaplatit poplatek za upomínku po zániku pojištění, a to v částce [částka]. Splatnost tohoto dílčího nároku sjednána ale účastníky nebyla (nebylo to tvrzeno a ani prokázáno) a žalovaná k jeho zaplacení (výzvou, která by tento poplatek po skutkové stránce identifikovala) nebyla vyzvána přede dnem [datum]. [jméno] upomínku [ ] [role v řízení] [anonymizováno] i tak [datum] vyhotovila a žalované odeslala. 4. Podle § 2758 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle věty první § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po aplikaci cit. zákonných ust. na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že nároky uplatněné v tomto řízení žalobkyní proti žalované lze hodnotit jako důvodné v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Bylo totiž prokázáno, že žalovaná jako pojistník a žalobkyně jako pojistitel mezi sebou uzavřely na základě písemné nabídky pojistnou smlouvu ve smyslu § 2782 a násl. o.z. Uzavřením pojistné smlouvy pak žalované vznikla mj. povinnost platit v ní sjednané pojistné [částka] splatné měsíčně vždy k 30. dni toho kterého měsíce doby trvání pojištění, a to od [datum] (srovnej § 2783 odst. 1 a 2 o.z.). Že by žalovaná tuto povinnost pro dobu trvání pojištění od [datum] do [datum] splnila v jakémkoliv rozsahu, na to nešlo usoudit z žádného z provedených důkazů (a nebylo to ostatně ani tvrzeno). Soud proto uzavřel, že žalovaná byla povinna na podkladě § 2782 odst. 1 o.z. uhradit za dobu trvání pojištění od [datum] do [datum] celkem 6 x [částka], přičemž pokud tuto povinnost nesplnila, je žaloba důvodná na nárokované jistině co do celé žalobkyní požadované částky na dlužném pojistném [částka] Ohledně této částky také soud žalobě vyhověl. Smluvně se žalovaná rovněž zavázala k úhradě v pojistné smlouvě sjednaného poplatku [částka] za žalobkyní prokázanou upomínku a žaloba je proto důvodná i co do požadované částky [částka] na tomto neuhrazeném poplatku. 11. Když se poslední část z nárokovaného a žalobkyni přiznaného dlužného pojistného (v celkové výši [částka]) stala splatnou dne [datum], jak odůvodněno již výše, je žalovaná s úhradou celého nárokovaného pojistného v prodlení ode dne [datum] podle § 1968 o.z. Za dobu trvání prodlení s úhradou této částky od [datum] do [datum] pak žalobkyni přísluší s oporou v §§ 1968 a 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení v částce [částka] a i v této části proto soud žalobu posoudil jako důvodnou a žalobkyni tuto částku přisoudil. Nárokovala-li ale žalobkyně na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení za tutéž dobu více (o [částka]), pak v této části žaloba důvodná není a soud ji v této části také zamítl. To pak proto, že nebyly prokázány žádné skutečnosti (dohoda účastníků o splatnosti žalobkyni rovněž přisouzeného poplatku [částka], nebo výzva k jeho zaplacení ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. přede dnem [datum], a která by došla do dispozice žalované a zároveň by jí byla žalovaná vyzvána k zaplacení tohoto dluhu), které by založily i splatnost žalobkyni rovněž přiznaného poplatku přede dnem [datum]. 12. Za splnění podmínek stanovených pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci v § 142a o.s.ř., rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a prakticky zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně se pak sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny právnímu zástupci žalobkyně za 3 úkony právních služeb ve výši celkem [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 (za převzetí právního zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku), tři režijní paušály za uvedené 3 úkony právních služeb zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1966 Sb. ve výši celkem [částka] a na náhradu za 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně podle § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši [částka]. Když tak její celkové náklady řízení představují částku [částka], přiznal soud žalobkyni konečně proti žalovanému právo na náhradu právě této částky. Oproti žalobkyni soud považuje za splněné veškeré podmínky pro aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a to když z návrhu na zahájení řízení (a skutečností známých soudu z úřední činnosti o obdobném obsahu návrhů žalobkyně s žalobním požadavkem na zaplacení dlužného pojistného) se podává i to, že i v případě návrhu na zahájení řízení v této věci jde o ustálený vzor návrhu na zahájení řízení, kterým žalobkyně opakovaně a ve skutkově i právně obdobných věcech uplatňuje nárok na dlužné pojistné z různých pojistných smluv. Na ustálenosti a typovosti takového návrhu žalobkyně nemění s ohledem na obsah a rozsah relevantních žalobních tvrzení (z pohledu nároku na dlužné pojistné z pojistné smlouvy) ani skutečnost, že žalobkyně takovými návrhy uplatňuje nároky na pojistné vycházející z obsahově do jisté míry odlišných typových formulářových pojistných smluv s různými pojistníky (a podléhajících i jiným obchodním podmínkám), a to za situace, kdy se tyto odlišnosti nijak neodráží v nezbytném rozsahu v žalobních tvrzeních rozhodných pro uplatnění nároku na dlužné pojistné (s výjimkou několika nezbytných dílčích údajů rozhodných pro výši toho kterého nároku).