14 C 258/2021-37 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne [datum] (ve znění po jeho opravě z [datum], ve které upřesnila předmět řízení právě„ o zaplacení [částka] s přísl. specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku“, jakož i ve znění dalších upřesnění a doplnění) vydání rozsudku toho obsahu, jak byl také ve výroku č. I tohoto rozsudku soudem vydán. Na odůvodnění žalobou vzneseného nároku žalobkyně tvrdila, že žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyně nabyla od společnosti [právnická osoba] [IČO] (smlouvou o postoupení pohledávek), kdy tato společnost jí nabyla ještě předtím od„ původního věřitele“ [právnická osoba], [IČO] smlouvou o prodeji části závodu z [datum]. Dle žalobních tvrzení pak původní věřitel (po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného) s žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru č. 6 2017, na podkladě které pak žalovanému poskytl jako úvěr částku [částka] a žalovaný se tuto zavázal v téže smlouvě původnímu věřiteli se sjednaným příslušenstvím (včetně smluvního úroku v sazbě 25,85 % ročně) ve sjednaných splátkách. Když ale na tyto žalovaný ničeho neuhradil, domáhala se žalobkyně z titulu nesplnění závazku žalovaného k vrácení úvěrové jistiny a úroku zaplacení právě částky [částka] na nesplacené úvěrové jistině z dané smlouvy o úvěru, a dále příslušenství specifikovaného ve výroku č. I tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobou proti němu uplatněným nárokům nevyjádřil a zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní. 3. Za podmínek § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl na podkladě listinných důkazů a obsahu spisu, přičemž takto vzal za zjištěné následující skutečnosti. 4. Žalobou uplatněná pohledávka byla nejprve převedena z původního věřitele [právnická osoba], [IČO], a to smlouvou o převodu části závodu z [datum], z této obchodní společnosti na společnost [právnická osoba] [IČO]. To má soud za zjištěné z dané smlouvy a výpisů z obchodního rejstříku k těmto osobám, části přílohy dané smlouvy a i z notářského zápisu notářky JUDr. [jméno] [příjmení] z [datum], NZ [číslo], N 842/2018. Následně byla tatáž pohledávka i se svým příslušenstvím jednou z pohledávek, o kterých ve smlouvě o postoupení pohledávek z [datum] žalobkyně (jako postupník) a [právnická osoba] (jako postupitel) sjednaly, že budou i s jejich příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. To soud zjistil z dané postupní smlouvy a strany 1 a 5 její přílohy [číslo]. Dále vzal soud za zjištěné, že Před poskytnutím daného úvěru [právnická osoba], [IČO], řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného závazky žalovaného z dané a žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru splácet, a to prostřednictvím v dané smlouvě sjednaných splátek, a tedy že tuto schopnost žalovaného v této konkrétní věci prověřila z pro daný případ dostatečných informací a i dostatečně ověřených z objektivizovaných informačních zdrojů. Konkrétně pak vyšla tato společnost ze sdělení žalovaného o jeho poměrech (doložených listinami tyto údaje osvědčující), a to zejména z toho, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou u označeného zaměstnavatele a jako zámečník, že je svobodný, s 1 vyživovací povinností k dítěti do 6ti let žijící s ním ve společné domácnosti, že má příjem ze zaměstnání za poslední 3 měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy [částka], měsíční náklady [částka] (v této výši jde o náklady celé domácnosti a při příjmu další osoby žijící s žalovaným ve společné domácnosti [částka] čistého měsíčně). Informace o zdroji a výši příjmu přitom byly žalovaným doloženy jeho pracovní smlouvou a výplatními páskami, informace o výdajích jeho domácnosti smlouvou o rezervaci nemovitosti a relevantními doklady o úhradách výdajů spojených s bydlením. To soud zjistil z označených listin (kterými žalovaný údaje o svých poměrech [právnická osoba], [IČO] doložil) a dále z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru a listin„ credit scoring“ a„ finanční analýza“ z [datum]. Dále soud zjistil, že dne [datum] pak žalovaný s [právnická osoba], [IČO] podpisem formuláře dané smlouvy žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru také uzavřel a jejím podpisem potvrdil i skutečnost, že od této společnosti převzal jako spotřebitelský úvěr částku [částka], kterou se i se sjednanými poplatky a příslušenstvím (včetně úroku 25,85 % ročně) téže smlouvou zavázal druhé smluvní straně splatit v rámci sjednaných 13ti měsíčních splátek po [částka] měsíčně (v případě řádného splácení pak bylo nadto sjednáno i možné ponížení úroku...), a splatných počínaje 27. říjnem 2017. To soud zjistil z této smlouvy, přepisu splátek k ní náležejícího a i ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Že by žalovaný na tyto sjednané splátky čehokoliv uhradil, to nebylo tvrzeno a nepodávalo se to ani z žádného z provedených důkazů. 5. Na základě těchto zjištění soud uzavřel, že dne [datum] došlo mezi [právnická osoba], [IČO] a žalovaným k platnému uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, a to po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ze strany druhé smluvní strany této smlouvy (a v postavení poskytovatele spotřebitelského úvěru). Žalovaný na podkladě dané smlouvy obdržel jako úvěr [částka] a zavázal se ho splatit mj. i se smluvním úrokem v sazbě 25,85 % ročně, kdy poslední ze sjednaných splátek byla splatná dne [datum]. Že by na čerpanou úvěrovou jistinu [částka] nebo na danou smlouvou sjednaný smluvní úrok žalovaný čehokoliv uhradil, to nebylo tvrzeno a ani prokázáno, a to na rozdíl od postupného převodu dané pohledávky s příslušenstvím až na žalobkyni. 6. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2177 o.z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud zejména po aplikaci cit. zákonných ustanovení dospěl k závěru (a i po aplikaci kogentních ustanovení týkajících se povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru vtělených do z.č. 257/2016 Sb.), uzavřel, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] prověřil dne [datum] úvěruschopnost žalovaného způsobem naplňujícím požadavky kladené na něho z.č. 257/2016 Sb., a to neb z doložených a žalovaným tehdy i tvrzených poměrů žalovaného se nepodávaly žádné pochyby o tom, že by neměl v budoucnu dostát svému tehdy jím požadovanému závazku ke splátkám úvěru [částka] měsíčně. Žalobkyně pak prokázala i to, že pak došlo k uzavření jí tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a i to, že v ní bylo sjednáno právě poskytnutí úvěru žalovanému ve výši [částka] se závazkem žalovaného tento úvěr splatit ve sjednaných splátkách a se sjednaným úrokem v žalobkyní tvrzené základní sazbě 25,85 % ročně. Poslední splátka byla splatná [datum]. Pokud pak žalovaný závazky vzniklé platně ze smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. o.z. neuhradil ničeho (což nebylo tvrzeno a ani prokázáno), dluží žalovaný nyní žalobkyni (jako na podkladě §§ 1879 a 2177 o.z. právnímu nástupci společnosti [právnická osoba], [IČO]) částku [částka] na nesplacené úvěrové jistině z dané smlouvy, a i smluvní úrok 28,85 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. S oporou v §§ 1968 a 1970 o.z. je pak žaloba důvodná i co do nárokovaného zákonného úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně z dlužné jistiny úvěru [částka] od [datum] do zaplacení, a to když její poslední část se stala splatnou v rámci poslední smluvené splátky úvěru, splatné [datum]. 11. Ve výroku č. II tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení a tuto přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve věci zcela úspěšné žalobkyni. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále na odměnu zástupci žalobkyně ve výši celkem [částka] za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši á [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony práv