16 C 206/2022-24 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky 62.501,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] poskytl žalovanému úvěr formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 150.000 Kč, jež se žalovaný zavázal splácet žalobci dohodnutým způsobem. Podle dodatku smlouvy ze dne [datum] byl žalovanému s účinností od [datum] úvěrový limit snížen na částku 100.000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto jej žalobce zesplatnil ke dni [datum]. K tomuto dni činila dlužná částka 84.662,72 Kč s příslušenstvím Přes výzvy k plnění a předžalobní upomínku žalovaný dluh žalobci dosud neuhradil. 3. Soud dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz č.j. EPR 166165/2022-6, v němž mimo jiné žalovanému ve smyslu § 114b odst. 1 a 2 o.s.ř. uložil, že pokud podá odpor, je povinen se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo v elektronické podobě vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem, a ve vyjádření uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu, a pokud nárok zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení a k vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Žalovaný byl současně poučen, že nemůže-li podat ve stanovené lhůtě vyjádření ve věci samé, je povinen před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání a na výzvu soudu tvrzený vážný důvod prokázat, a v případě, že podá proti elektronickému platebnímu rozkazu včas odpor a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. 4. Elektronický platební rozkaz spolu s žalobním návrhem byl žalovanému doručen do jeho datové schránky do vlastních rukou podle § 49 o.s.ř. dne [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen neodůvodněný odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu. Následně dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření, v němž žalovaný pouze uvedl, že žalobní nároky zcela neuznává a že„ je připraven při ústním jednání průkazné důkazy,, které zakládají neplatnost nároků v žalobě, a že navrhuje jednání výslechem obou stran tak, aby bylo rozhodnuto spravedlivě“. V neodůvodněném odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu i v jeho vyjádření ze dne [datum] nejsou uvedeny žádné konkrétní skutečnosti o věci samé, na kterých hodlá žalovaný stavět svoji procesní obranu, nejsou v něm konkrétně označeny důkazy k provedení a žádné důkazy nebyly k vyjádření připojeny. Z výše uvedeného nic neříkajícího odporu žalovaného jednoznačně vyplynula nutnost neodůvodněný odpor podle poučení poskytnutého soudem ve stanovené lhůtě, t.j. do [datum] doplnit. Žalovaný přes poskytnuté poučení odpor v zákonné lhůtě (ani dosud) nedoplnil ani soudu nesdělil, jaký závažný důvod mu v doplnění odporu (vyjádření) brání. 5. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 6 Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). 7. Podle § 153a odst. 4 o.s.ř., jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 8. Smyslem postupu podle ustanovení § 114b o.s.ř. je zjistit v rámci přípravy soudního jednání stanovisko a případné argumenty žalované strany k projednávané věci. Procesní sankcí, nesplní-li žalovaná strana povinnosti uložené ji ve výzvě podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. ve stanovené lhůtě, je vznik zákonné fikce uznání nároku uplatněného žalobou. Povinnost vyjádřit se k předmětu řízení splní žalovaná strana tak, že v písemném podání uvede skutkové okolnosti, na kterých buduje svoji obranu proti žalobě, aby soud mohl stanovit okruh sporných skutečností, které budou předmětem dalšího dokazování. Lhůta stanovená pro vyjádření podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. je lhůtou propadlou a pokud je vyjádření podáno po této lhůtě, pak k němu nelze přihlédnout. Fikce uznání nastává nejen v případě, kdy se žalovaná strana v určité lhůtě nevyjádří, ale i pokud ve svém vyjádření neuvede skutečnosti, na kterých staví svoji obranu. Na základě zákonné fikce uznání uplatněného nároku lze vydat rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.9.2010, sp.zn. 25 Cdo 3396/2008). 9 Soud z obsahu žalobního návrhu zjistil a vyhodnotil, že ve věci nejde o zcela jednoduchou věc, proto byla třeba příprava k jednání. Návrh splňoval náležitosti řádné žaloby dle § 79 o.s.ř., obsahoval dostatečná významná skutková tvrzení odůvodňující tvrzený nárok, určitý a srozumitelný žalobní petit a byl řádně doložen. Předmětem sporu je žaloba na zaplacení plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum], což bývá právně složitá záležitost vyžadující kvalifikovanou přípravu jednání v podobě výzvy k vyjádření ve smyslu § 114b odst. 1 o.s.ř. Žalovanému byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a platební rozkaz obsahující výzvu podle § 114b o.s.ř. doručen do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaný proti platebnímu rozkazu podal odpor a následně nekonkrétní nic neříkající a nepodložené vyjádření. Písemné konkrétní vyjádření k předmětu soudního sporu ani sdělení, jaký závažný důvod mu v tom brání, žalovaný přes poučení poskytnuté soudem o následcích nesplnění výzvy ve stanovené lhůtě, to je do [datum], a to ani dosud, soudu nepodal. 10. Na tomto základě došlo ke vzniku zákonné fikce o uznání uplatněného nároku žalobce žalovaným podle § 114b odst. 5 o.s.ř. 11. Poněvadž žalovaný uvedeným postupem (svojí procesní nečinností) uznal uplatněný nárok žalobce v celém rozsahu, soud postupoval podle § 153a odst. 3 o. s. ř. a bez nařízení jednání (v souladu s § 153a odst. 4 o.s.ř.) vydal rozsudek pro uznání. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně příslušenství na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] podle § 497 a násl. Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Nárok na přiznání požadovaných úroků a zákonných úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 367 a § 502 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. a také z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Lhůtu k plnění stanovil soud v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal relevantní důvody pro splácení uloženého plnění ve splátkách. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalovaný ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16.758 Kč, která představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 2.501 Kč a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění, a návrh ve věci samé) ve výši 3.620 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5 citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 10.860 Kč, paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka 900 Kč, vše zvýšeno o 21 % DPH ve výši 2.497 Kč.