19 C 150/2021-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se domáhal vyloučení ve výroku I uvedených movitých věcí z exekučního řízení vedeného u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorského úřadu Přerov, pod sp. zn. 203 Ex 13159/20-47, kde jako povinná vystupuje jeho matka [jméno] [příjmení]. K movitým věcem uvedl, že je jejich vlastníkem. 2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Předestřela, že žalobce podal žalobu opožděně ve smyslu § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť usnesení, kterým byl návrh žalobce na vyškrtnutí předmětných movitých věcí z exekuce zamítnut, bylo žalobci doručeno [datum]. I přes poučení o možnosti podat vylučovací žalobu ve lhůtě 30 dnů od doručení předmětného usnesení byla žaloba podána až dne [datum]. 3. V projednávané věci soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované za situace, kdy se zástupce žalované z jednání omluvil, dále pak u jednání dne [datum] také v nepřítomnosti žalobce, neboť důvodnost jeho omluvy nebyla jakkoli doložena. 4. Z lustrace v Centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že žalobce je synem [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. 5. Soud zjistil ze spisu vedeného exekutorským úřadem [obec] – JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a to z pověření exekutora na základě rozhodnutí Okresního soudu v Přerově č.j. 32 EXE 722/2020-27, že jmenovaný soudní exekutor byl pověřen ve věci oprávněné [právnická osoba], proti povinné [jméno] [příjmení], [IČO], [rodné číslo], pro částku [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši [částka] vedením exekuce k vymáhání pohledávky podle vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne [datum], sp. zn. 91 R [číslo], který vydal rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]. 6. Z protokolu o soupisu movitých věcí ze dne [datum] a přílohy vyplývá, že uvedeného dne byly v domě na adrese [obec] [číslo] sepsány mj. movité věci elektrická kytara Xcord pod položkou 3) a [příjmení] [příjmení] pod položkou 4). Podle sdělení paní [příjmení] (viz úřední záznam ze dne [datum]), tety povinné, povinná a žalobce užívá domácnost v prvním nadzemním patře domu, kde byly sepsány předmětné movité věci. 7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] ve spojení s čestným prohlášením sepsaným dne [datum] a s čestným prohlášením sepsaným dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] žalobci prodal a žalobce od [příjmení] [příjmení] koupil kytaru Xcord v hodnotě [částka] a kombo [příjmení] za cenu [částka], a to obé dne [datum]. 8. Dne [datum] byl soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] ke sp. zn. [spisová značka] doručen návrh žalobce na vyškrtnutí mj. movitých věcí kytary Xcord a [příjmení] [příjmení] z exekuce (jak plyne z citovaného návrhu opatřeného podacím razítkem ve spojení s připojenou obálkou od zásilky). Z usnesení soudního exekutora ze dne 12. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že návrh na vyškrtnutí uvedených dvou movitých věcí byl zamítnut, neboť čestná prohlášení provedená k důkazu také v tomto řízení nebyla shledána jako dostatečná pro závěr, že žalobce je vlastníkem těchto movitých věcí. Citovaným usnesením byl žalobce poučen o právu podat vylučovací žalobu na soud, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení citovaného usnesení, tj. od [datum] (jak bylo zjištěno z doručenky od zásilky obsahující citované usnesení soudního exekutora). 9. Z usnesení citovaných v tomto odstavci odůvodnění bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 3. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 1. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], a s usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 1. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo odloženo provedení exekuce vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. [spisová značka], a to ohledně movitých věcí elektrická kytara Xcort a kombo [příjmení]. 10. Pokud byly v řízení provedeny jiné než výše označené důkazy, pak soud z těchto neučinil zjištění, která by byla nezbytná pro rozhodnutí v této věci. Jde-li pak o účastnický výslech žalobce, tento důkaz soud pro nadbytečnost zamítl, neboť žalobní tvrzení byla prokázána jinými provedenými důkazy (jak je výše popsáno). 11. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci: Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] byl pověřen na základě rozhodnutí Okresního soudu v Přerově č. j. [číslo jednací], vedením exekuce ve věci oprávněné [právnická osoba], proti povinné [jméno] [příjmení], [IČO], [rodné číslo], pro částku [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši [částka] k vedením exekuce k vymáhání pohledávky podle vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne [datum], sp. zn. 91 R [číslo]. Toto exekuční řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Povinná je matkou žalobce. Dne [datum] byl proveden zaměstnanci soudního exekutora soupis (krom jiného ve výroku uvedených) movitých věcí na adrese [obec] [číslo], kde žalobce společně s povinnou bydlí. Soud má dále za prokázané, že předmětnou kytaru a kombo zakoupil žalobce dne [datum] od [jméno] [příjmení]. 12. Podle § 267 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 13. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů (dále jen jako„ exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. 14. V daném případě se jedná se o tzv. excindační žalobu, k níž je aktivně legitimována třetí osoba rozdílná od oprávněného a povinného, jejíž věc byla postižena exekucí, ačkoliv k ní má právo, které nepřipouští exekuci. Jedním z práv nepřipouštějících exekuci je zejména vlastnické právo třetí osoby. Pasivně legitimovaným je oprávněný, tedy ten, kdo podal návrh na nařízení exekuce. Exekuce byla v tomto případě nařízena k uspokojení pohledávky oprávněné, zde vystupující v procesním postavení žalované, proti povinné [jméno] [příjmení]. 15. Soud má za to, že žalobce prokázal vlastnictví k oběma movitým věcem sepsaným dne [datum] pod položkami 3) elektrická kytara Xcort, a 4) [příjmení] zn. Laney. Ze skutkových zjištění totiž plyne, že vlastnické právo k oběma movitým věcem nabyl žalobce dne [datum] na základě ústní kupní smlouvy od [jméno] [příjmení]. Nadto byly movité věci sepsány v domácnosti, v níž žije sám žalobce. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 16. Pokud jde o procesní argumentaci žalované, této soud nepřisvědčil. Dle § 68 odst. 4 exekučního řádu platí, že žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Citované zákonné ustanovení, ani jiná zákonná norma, však nestanoví, že třetí osoba mající právo k věci, které vylučuje exekuci, právo podat vylučovací žalobu ztrácí, pokud jej uplatní opožděně. Zároveň je třeba při řešení žalovanou vznesené právní otázky nezbytné sledovat esenciální účel excindační (vylučovací) žaloby podle § 267 o. s. ř., kterým je dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku postiženého exekucí, takové právo, které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3463/2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. 20 Cdo 1977/2009, dostupné na [webová adresa]). Judikaturní názor vyšších soudů se již ustálil v tom směru, že úspěch žaloby o vyloučení věci z exekuce podle ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř. není podmíněn předchozím včasným návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu postupem podle ustanovení § 68 exekučního řádu (srov. například rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2011 sp. zn. 23 Co 35/2011, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2012 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1037/2013, dostupný na [webová adresa]). Vycházeje z odůvodnění posledně citovaných rozhodnutí, exekuce prováděná v režimu exekučního řádu má primárně vést k uspokojení pohledávky oprávněného z výtěžku zpeněžení majetku povinného. Institut vylučovací žaloby podle ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř. je pak prostředkem k tomu, aby nebyl postihován majetek, jenž nepatří povinnému. Koncepce § 68 exekučního řádu pak směřuje k posílení ochrany práv třetích osob snahou zjednodušit proces vyloučení majetkových hodnot z exekuce, a vyhnout se tak řízení podle § 267 o. s. ř. Za situace, kdy nelze dovodit kategorický závěr o ztrátě možnosti třetí osoby domoci se vyloučení věcí z exekuce cestou podání