20 C 117/2021-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění a částečného zpětvzetí ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši [částka], s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], s úhradou za administrativní činnost [částka] a s úhradou za hotovostní splátky [částka] Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku [částka] formou 14 měsíčních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Pro případ porušení povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť a poslední splátku uhradil [datum]. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu [částka], smluvní úrok [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradu za administrativní činnost [částka], úhradu za hotovostní splátky [částka], smluvní pokutu [částka], kapitalizovaný úrok [částka] (smluvní úrok 15 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku, co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku z prodlení a co do částky [částka] na smluvní pokutě. O částečném zpětvzetí žaloby soud rozhodl usnesením ze dne 7. 9. 2021, č. j. 20 C 117/2021-27, kterým řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí (shora uvedené vymezení žalobního žádání je již ve znění po částečném zpětvzetí žaloby). 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] za účasti žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. 5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a s inkasním poplatkem [částka], tj. celkem ve výši [částka], zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. RPSN činí 252,65 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována. K listině je přiložen Předpis splátek a Ujednání o zpracování osobních údajů. 6. Z listiny označené jako Žádost o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr [částka] a uvedl, že je ženatý a má dvě nezaopatřené děti, má vlastní bydlení, je zaměstnaný u [právnická osoba], mzda činí [částka], měsíční výdaje činí celkem [částka] ([částka] za bydlení a energie, [částka] za dopravu, jídlo a osobní náklady, [částka] splátky stávajících půjček) a použitelný příjem je [částka] měsíčně. V listině je uvedeno, že údaje byly doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou. 7. Z listiny obsahující transakční historii bylo zjištěno, že ke smlouvě [číslo] bylo různě velkými splátkami uhrazeno celkem [částka], poslední splátka [datum]. 8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], z listiny označené jako Dodatek [číslo] z přílohy [číslo] obsahující seznam postoupených pohledávek a z listiny označené jako Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru ve lhůtě do [datum]; zásilka byla odeslána [datum]. 9. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a tuto dohodu žalovanému oznámila dopisem. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. 10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 11. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listina označené jako„ smlouva o úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]). 12. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr.