20 C 201/2021-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje a akceptovala text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na účet dne [datum] částku [částka]. Žalovaná měla poskytnuté prostředky vrátit nejpozději dne [datum]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaná pak byla vyzvána k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] zaslala žalované na účet č. [bankovní účet] částku [částka] pod variabilním symbolem [číslo]. Dále má soud z interního výpisu právní předchůdkyně žalobkyně za prokázáno, že žalovaná měla číslo klienta [číslo] a že právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku [částka] dne [datum]. Soud pak má za prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] dohodly o převedení pohledávky za žalovanou na žalobkyni a právní předchůdkyně žalobkyně převedení pohledávky oznámila žalované dopisem ze dne [datum] odeslaným poštou dne [datum] společně s výzvou k úhradě do tří dnů. 4. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela nějaké smlouvy, neboť ani rámcová smlouva [číslo] ani smlouva o úvěru [číslo] nejsou žalovanou podepsány a na listinách je toliko strojově uvedeno jméno žalované a datum [datum] a čas 15:45, přičemž také z interního výpisu právní předchůdkyně žalobkyně se podává, že smlouva nebyla poslána ani podepsána. 5. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení nyní žalované pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalovaná byla o postoupení řádně vyrozuměna. 6. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo k uzavření žádné smlouvy, neboť nebyl prokázán žádný projev vůle žalované, který by svědčil o uzavření jakékoliv smlouvy. Na předložených smlouvách nejsou žádné podpisy žalované, tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku není ničím prokázáno a z žalobkyní předložených listin vyplývá, že smlouva nebyla podepsána. Uzavření smlouvy nelze usuzovat ani z chování stran, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaná podle tvrzené smlouvy chovala. Nebylo tedy prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní o této rozhodné skutečnosti, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nad rámec toho soud musí konstatovat, že i v případě existujícího projevu vůle obou stran by tvrzená smlouva byla zjevně neplatná, neboť nebylo nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Bylo pak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] odeslala žalované částku [částka] na účet č. [bankovní účet]. S ohledem na absenci tvrzené smlouvy o úvěru jako právního důvodu pro poskytnutí peněz má žalobkyně právo na vrácení uvedeného plnění jako bezdůvodného obohacení ve smyslu § [číslo] odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnutých prostředků po odečtení toho, co jí (právní předchůdkyni žalobkyně) žalovaná již vrátila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně již uhradila celkem částku [částka] (k tomu nutno podotknout, že se nejednalo o splátku podle smlouvy, neboť celková částka [částka] měla být splacena jedinou splátkou do [datum], tedy z uvedené splátky [částka] nelze usuzovat na konkludentní uzavření smlouvy), proto z poskytnuté částky [částka] zbývá uhradit částku [částka]. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě co do částky [částka] a zavázal žalovanou tuto částku žalobkyni uhradit. Současně s povinností zaplatit uvedenou jistinu soud žalovanou zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 8,05 % ročně, jak požadovala žalobkyně, přestože úroková sazba úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je vyšší. Žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, přičemž splatnost se s ohledem na neplatnost smlouvy váže na vyzvání, které žalobkyně učinila až výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] odeslanou téhož dne, ve které určila splatnost tři dny. Tuto lhůtu soud vykládá jako tři dny od doručení, které nastalo dne [datum] (s ohledem na běžné fungování pošty), tedy posledním dnem lhůty k plnění bylo [datum] (při zohlednění dnů pracovního klidu) a žalovaná je v prodlení od následujícího dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl, a to co do zbývající požadované částky jistiny [částka] a úroku z prodlení požadovaného z vyšší částky a od jiného dne, než žalobkyni náleží. 8. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníci měli v řízení podobný úspěch, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.