8 C 251/2021-54 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou podanou soudu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku [částka] s příslušenstvím s tím, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a administrativní činnost a komfortní splácení [částka] (dále jen poplatek). Celkovou částku měla žalovaná uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť nesplácela půjčku podle dohodnutých podmínek, celkem uhradila [částka], poslední splátka byla uhrazena [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované částku [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka], dále požaduje kapitalizované úroky ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum] ve výši [částka], zákonné úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a nadále běžící úroky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni a žalované bylo postoupení písemně oznámeno. 2. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Žalovaná je od [datum] ve [stát. instituce]. Žaloba ve věci jí byla doručena s platebním rozkazem dne [datum]. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor a včasné vyjádření dne [datum], v němž na svou obranu uvedla, že smlouva s právní předchůdkyní žalobkyně je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve vztahu k poplatkům a úrokům, které žalobkyně požaduje. V době, kdy žádala o půjčku žádným způsobem neprověřila její možnost splácet uvedené splátky, využila její tísně, kdy byla bez prostředků a na mateřské dovolené a jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek, který v roce 2017 činil [částka] z toho hradila nájemné ve výši [částka], kdy měla pronajatý byt a navíc platila měsíční poplatky za elektřinu, stravu a ošacení. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení jednotlivých splátek a sním spojených s příslušenství a námitku neplatnosti sjednaného úroku pro rozpor s dobrými mravy, který žalobkyně požaduje a od [datum], což za 3 roky činí dalších 87 % původních prakticky o 100 % navýšených úroků z půjčené částky [částka]. Zprostředkovatel půjčky s ní komunikoval telefonicky, kdy mu sdělila, že zaplatila více než činila půjčka a že to považuje za neplatné. Po dlouhé době jí byla doručena až žaloba a platební rozkaz, předžalobní upomínka jí nebyla doručena. Soud by měl přihlédnout ke způsobu, jakým byla půjčka získána, k neprověření její schopnosti splácet částky [částka] měsíčně, když v době uzavření půjčky bylo zřejmé, že na dalších 18 měsíců bude na rodičovské dovolené, před kterou nepracovala a nebylo ani možné, aby se po rodičovské dovolené vrátila do zaměstnání. Peníze potřebovala a s ohledem na její příjmovou situaci jí žádná z bank nebyla ochotna půjčit, nezbylo jí, než se uchýlit k uzavření smlouvy lichvářského charakteru jejíž úroky a poplatky převyšují úrokovou míru spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami o desítky procent. Žádá soud, aby přihlédl ke skutečnosti, že právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku [částka] a tedy téměř celý dluh z původní smlouvy. 4. Žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že žalovaná pohledávku hradila i po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy a poslední splátku uhradila [datum]. S ohledem na tuto skutečnost závazek není promlčen a žalovaná každou další uhrazenou platbou po [datum] uznala svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o 10 let. Žalobkyně podala žalobu dne [datum], k promlčení pohledávek nedošlo a ani nemohlo dojít. K výši úroku uvedla, že žalovaná se zavázala zaplatit částku [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso [částka] Smluvní úrok ve výši 29 % je požadován v souladu se smlouvou a žalobkyně odkázala na rozhodnutí [název soudu], podle kterého v rozporu s dobrými mravy nemůže být ujednání smluvních euro poskytnutých podle § 658 občanského zákoníku. Zákonný úrok požadován podle § 1970 občanského zákoník, požadovaná výše úroků a nákladů není v rozporu s dobrými mravy, kdy bylo poukázáno na rozhodnutí [název soudu] v sp.zn. [spisová značka] a rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] podle nichž nepřiměřeným úrokem je úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček. Lze připustit, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Ujednání smluvních stran o povinnosti platit úroky náklady, ve smlouvě označené jako poplatek ve výši [částka], nelze posoudit jako neplatné jako celek. Uvedla, že úrok byl sjednán na základě ustanovení § 2392 občanského zákoníku a je vyčíslený po dobu trvání smluvního vztahu. Poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek je pak paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, které budou žalované ze strany věřitele poskytovány minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Představuje cenu plnění ve smyslu § 1813 občanského zákoníku a tudíž se na ujednání o něm nevztahuje požadavek přiměřenosti a bylo odkázáno na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum] [stanovisko NS]. 5. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a její přílohy se seznamem pohledávek, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Ze smlouvy o zápůjčce- zelená v hotovosti [číslo] ze dne [datum] (dále také smlouva) soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], a na jejím základě jí předchůdce žalobkyně poskytnul zápůjčku ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Byl sjednán souhrnný poplatek za tuto zápůjčku ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a administrativní činnost a komfortní splácení [částka], zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 %, RPSN ve výši 128,93 %. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku [částka] v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka] (poslední splátka ve výši [částka]), počínaje dnem kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou další měsíční splátku vždy do posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem stvrdila, že jako„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském úvěru a byl seznámen s výší RPSN, s návrhem smlouvy, bylo mu dáno náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Potvrzuje, že [věřitel] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od klienta – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ 7. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky je vybavení domácnosti, je svobodná, na rodičovské dovolené, jako zaměstnavatel uveden Úřad práce – krajská pobočka [obec], jejím příjmem byla částka [částka] měsíčně, dalším příjmem domácnosti byla částka [částka] bez další specifikace, celkem příjmy [částka]. Počet osob v domácnosti nebyl uveden. Ověřeny byly tři výpisy z bankovního účtu [číslo], 1, [číslo]. Jako druh bydlení uvedla nájemník, nájemní smlouva nebyla ověřena. Mezi výdaji bylo uvedeno: externí splátky [částka], interní splátky [částka], odhadované výdaje žadatele [částka], použitelný příjem nebyl uveden. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). Jediné dokumenty, které byly ověřeny, jsou výpisy z účtu žalované u [název pen.ústavu] banky za 3 měsíce, které byly k důkazu předloženy. Z těchto výpisů soud zjistil, že žalovaná měla v prosinci 2016 zůstatek