12 C 112/2023-42 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 61 202,08 Kč (jistina 40 000 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 750 Kč (3 x 250 Kč) a úrok 20 452,08 Kč za období čerpání úvěru), s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61 202,08 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodňuje tím, že spol. [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru elektronickým způsobem (prostřednictvím webového rozhraní původní věřitelky), na základě níž žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 61 202,08 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum], avšak žalovaná do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Smlouva byla podepsána tak, že po odeslání předsmluvních informací a návrhu smlouvy žalovaná v účtu na webových stránkách kliknutím potvrdila, že se seznámila s předsmluvními informacemi, zněním smlouvy a zněním obchodních podmínek, a na základě toho jí byla odeslána SMS zpráva na telefonní číslo, které uvedla při registraci, tak aby jej v případě souhlasu mohla vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách, což žalovaná učinila. Zadáním tohoto unikátního identifikačního SMS kódu a odesláním tímto způsobem žalovaná písemně potvrdila přijetí smlouvy. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní. 2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Z listiny nadepsané jako„ [příjmení] [příjmení] [jméno] - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ SE NA KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE [datum]“ soud zjistil, že na této listině (elektronickém dokumentu) je zachycen návrh vzájemných práv a povinností mezi původní věřitelkou a žalovanou spočívajících mj. v povinnosti původní věřitelky poskytnout žalované peněžní prostředky v maximální výši 40 000 Kč, a naproti tomu v povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky vč. úroku splácet v měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby. Předmětná listina není kýmkoliv podepsána ani z ní nevyplývá jakýkoliv jiný projev vůle žalované požívat práv a být vázána povinnosti obsaženými v této listině. 4. Z listiny označené jako„ [jméno] application info“ soud zjistil, že údaje obsažené v tomto dokumentu se vztahují zřejmě k osobě [jméno] [příjmení], nikoliv k žalované. Nicméně i pokud by žalobkyně doložila tento dokument s údaji žalované, tak stále není způsobilý prokázat projev vůle žalované, tak jak jej popisuje žalobkyně (viz odst. 1), neboť se jedná o prostý, nijak neverifikovatelný soubor údajů, jenž si mohla žalobkyně na podporu svých tvrzení o sporných skutečnostech vytvořit. 5. Z listiny označené jako potvrzení o provedené platbě spol. ThePay.cz, s. r. o., vystavené dne [datum], soud zjistil, že původní věřitelka odeslala pod [variabilní symbol] téhož dne na účet č. [bankovní účet] částku 40 000 Kč. 6. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum], soud zjistil, že majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a dne [datum] byla na tento účet připsána pod [variabilní symbol] částka 40 000 Kč od spol. ThePay.cz, s. r. o. 7. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek vč. seznamu (tabulky) postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka na základě písemné dohody ze dne [datum] převedla na žalobkyni pohledávku za žalovanou ve výši 61 202,08 Kč. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího lístku České pošty, s. p., soud zjistil, že téhož dne podal právní zástupce žalobkyně k poštovní přepravě doporučený dopis adresovaný žalované a obsahující mj. výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. 9. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. 10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, přičemž tuto pohledávku za žalovanou ještě před podáním žaloby převedla písemnou dohodou na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky poprvé až v rámci předžalobní výzvy. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli být vázána obsahem listiny označené jako úvěrová smlouva, ani to, že by žalobkyně či původní věřitelka vyzvaly žalovanou k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou. 11. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě níž původní věřitelka postoupila žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyni, které tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně ovšem v řízení neprokázala, že by původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaná jakkoliv projevila vůli být vázána obsahem tvrzené smlouvy. S ohledem na uvedené soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně podle ustanovení § 2993 o. z., jelikož původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná neprokázala (ani netvrdila), že by původní věřitelce či žalobkyni něčeho uhradila. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, jelikož žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky poprvé až v rámci předžalobní upomínky. Za okamžik doručení předžalobní výzvy soud považoval den [datum], neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne [datum]. Jelikož žalobkyně v předžalobní výzvě stanovila žalované třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 o. z. uplynutím dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. 12. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. 13. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž dovozovala nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů 750 Kč a úroku 20 452,08 Kč, jakož i dřívější počátek prodlení žalované s úhradou dlužné částky, soud ve zbylé části pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně na zaplacení částky 21 202,08 Kč (výrok II. písm. a)), úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II. písm. b)), jakož i úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení žalované (výrok II. písm. c)). 14. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby byla případně před jednáním vyzvána k doplnění tvrzení či důkazů, resp. aby jí k tomu byla u jednání poskytnuta přiměřená lhůta. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10). 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná. Žalobkyní vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 449 Kč a dále z nákladů na zastoupení advokátem. Odměna advokáta podle ustanovení § 11, § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), činí za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby) částku 10 740 Kč (3 x 3 580 Kč) a náhrada hotových výdajů činí 900 Kč za 3 úkony právní služby (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 1, 4 AT. Náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů činí částku 2 444,40 Kč. Z celkových žalobkyní vynaložených nákladů řízení ve výši 16 533,