12 C 133/2023-19 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 562,62 Kč. Žalobou uplatněný nárok představuje žalovaným neuhrazený televizní poplatek za období od [číslo] do [číslo], přičemž za každý kalendářní měsíc činí dlužná částka 135 Kč, celkem tedy 4 050 Kč. Příslušenství poté představuje úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu [datum]. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaný se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tudíž podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se od [číslo] stal poplatník televizního poplatku. Za období od [číslo] do [číslo] (dále také„ rozhodné období“) eviduje žalobkyně u žalovaného neuhrazený televizní poplatek v celkové výši 4 050 Kč, za každý kalendářní měsíc částku 135 Kč (30 x 135 Kč). Z listinných důkazů současně nevyplynulo, že by žalovaný k okamžiku vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; tyto skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné (podrobně specifikované) částky ve lhůtě 15 dnů od doručení upomínky. 5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení televizního poplatku ve výši 4 050 Kč podle § 6 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“). Žalovaný se v souladu s § 3 odst. 4 ve spojení s § 8 odst. 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stal od [číslo] poplatníkem televizního poplatku. V rozhodném období porušil žalovaný povinnosti poplatníka stanovené ve shora citovaných ustanoveních tím, že neuhradil televizní poplatek. Žalobkyně naopak splnila zákonnou povinnosti uvedenou v § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, když vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, k čemuž mu stanovila přiměřenou lhůtu. Celková výše poplatku tedy sestává z neuhrazených předpisů za období od [číslo] do [číslo], tj. 30 x 135 = 4 050 Kč. Žalobkyni v souladu s § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení, neboť dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. S ohledem na uvedené tedy soud přiznal žalobkyni i právo na zaplacení úroku z prodlení vyčísleného vždy od prvního dne prodlení žalovaného s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do [datum], neboť ačkoliv je žalovaný v prodlení i nadále po tomto datu, soud nemohl v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí právo na zaplacení úroku z prodlení za jiné (delší) časové období. Sazba úroku z prodlení poté odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku, zvýšené o 8 procentních bodů. Celkem byl takto úrok z prodlení vyčíslen na částku 562,62 Kč. 6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, skutečně vynaloženými náklady 64 Kč za předžalobní výzvu (výše uplatněná žalobkyní) a dále paušální náhradou účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 100 Kč (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) za návrh ve věci samé (žalobu). Za účelně vynaložené naopak soud nepovažuje náklady na zastoupení advokátem, a to plně v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12. Žalobkyně disponuje dostatečným aparátem, aby sama vymáhala televizní poplatky, které tvoří hlavní složku jejího financování, nadto žaloby o zaplacení televizních poplatků jsou podávány na ustáleném vzoru a využití služeb advokáta tak není nezbytné, neboť se nejedná o skutkově či právně složitý spor, proto soud přiznal žalobkyni toliko náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle shora uvedených ustanovení. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 564 Kč je žalovaný podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.