12 C 17/2023-18 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 116,62 Kč. Žalobou uplatněný nárok představuje žalovanou neuhrazený televizní poplatek za období od [číslo] do [číslo], přičemž za každý kalendářní měsíc činí dlužná částka 135 Kč, celkem tedy 1 485 Kč. Příslušenství poté představuje úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu [datum]. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaná se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná, coby držitelka televizního přijímače, se od 5/ 2019 přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Za období od [číslo] do [číslo] (dále také„ rozhodné období“) eviduje žalobkyně u žalované neuhrazený televizní poplatek v celkové výši 1 485 Kč, za každý kalendářní měsíc částku 135 Kč (11 x 135 Kč). Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaná k okamžiku vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněné nároky byť i částečně něčeho uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Žalobkyně odeslala dne [datum] do datové schránky žalované výzvu k úhradě dlužné (podrobně specifikované) částky ve lhůtě 15 od doručení upomínky. 5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni vzniklo vůči žalované právo na zaplacení televizního poplatku ve výši 1 485 Kč podle ustanovení § 6 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“). Žalovaná se v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 a § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stala od května 2019 poplatníkem televizního poplatku. V rozhodném období porušila žalovaná povinnosti poplatníka stanovené ve shora citovaných ustanoveních tím, že neuhradila televizní poplatek. Žalobkyně naopak splnila zákonnou povinnosti uvedenou v ustanovení § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, když dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, k čemuž jí stanovila přiměřenou lhůtu. Celková výše poplatku tedy sestává z neuhrazených předpisů za období od [číslo] do [číslo], tj. 11 x 135 = 1 485 Kč. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení, neboť dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. S ohledem na uvedené tedy soud přiznal žalobkyni i právo na zaplacení úroku z prodlení vyčísleného vždy od prvního dne prodlení žalované s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do [datum], neboť ačkoliv je žalovaná v prodlení i nadále po tomto datu, soud nemohl v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí právo na zaplacení úroku z prodlení za jiné (delší) časové období. Sazba úroku z prodlení poté odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku, zvýšené o 8 procentních bodů. Celkem byl takto úrok z prodlení vyčíslen na částku 116,62 Kč. 6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) činí částku 400 Kč (2 x 200 Kč) a náhrada hotových výdajů činí částku 200 Kč za dva úkony právní služby (2 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 126 Kč. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 1 126 Kč je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.