12 C 353/2022-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 53 722,84 Kč (jistina 25 741,57 Kč a poplatek 27 981,27 Kč) s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 25 741,57 Kč vyčísleným za období od [datum] do [datum] na částku 1 679,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 741,57 Kč vyčísleným za období od [datum] do [datum] na částku 4 354,62 Kč, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 25 741,57 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 741,57 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“), byla dne [datum], po předchozím řádném zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž původní věřitelka poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný spolu s poplatkem 33 963 Kč (úroky 24 177 Kč, poplatek za zpracování 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč) zavázal splatit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč (splatnost poslední splátky dne [datum]). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovaný od uzavření úvěrové smlouvy do dne sepsání žaloby uhradil celkem 8 000 Kč. Původní věřitelka postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným žalobkyni. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a i přes výzvu soudu se k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Z listiny nadepsané jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka dne [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný společně s poplatkem 33 963 Kč (úrok 24 177 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč) zavázal splatit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč (poslední splátka 746 Kč). 5. Z listiny nadepsané jako„ tabulka umoření“ datované dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil původní věřitelce dne [datum] částku 4 000 Kč a dne [datum] částku 4 000 Kč. 6. Z listiny nadepsané jako„ zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr“ datované dne [datum] soud zjistil, že žalovaný téhož dne sdělil původní věřitelce ke svým osobním a majetkovým poměrům následující údaje. Pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného z podnikání činí 31 000 Kč, další pravidelné čisté měsíční příjmy domácnosti činí 15 000 Kč, tj. celkem 46 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žije v pronajatém bytě, je vyučen, svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě, nevlastní automobil, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. V předmětné listině je dále uvedeno, že zejména žalovaným deklarované příjmy, resp. majetkové poměry měly být ověřeny oproti dvěma výpisům z bankovního účtu a daňového přiznání. 7. Z listiny nadepsané jako„ smlouva o postoupení pohledávek“ datované dne [datum] vč. přílohy (seznamu pohledávek) soud zjistil, že původní věřitelka převedla ještě před podáním žaloby předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Z listiny nadepsané jako„ oznámení o postoupení pohledávky“ datované dne [datum] vč. podacího lístku České pošty soud zjistil, že dne [datum] odeslala žalobkyně (jménem původní věřitelky) žalovanému doporučeným dopisem oznámení o postoupení pohledávky vč. výzvy k úhradě dlužné částky do deseti dnů ode dne doručení dopisu. 9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka dle písemné dohody poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž před poskytnutím těchto prostředků zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný uhradil původní věřitelce celkem 8 000 Kč. Před podáním žaloby převedla původní věřitelka dotčenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeným dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky do deseti dnů ode dne doručení dopisu. 10. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků jakkoliv ověřovala tvrzení žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech uvedená v zákaznické kartě ze dne [datum], že by žalobkyně či původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve nežli dopisem odeslaným dne [datum], že by žalovaný uhradil původní věřitelce, resp. žalobkyni více než 8 000 Kč anebo že by lhůta pro vracení peněžních prostředků stanovená žalobkyní nebyla přiměřená možnostem žalovaného; tyto skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil. 11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 4 rozsudku). Před podáním žaloba uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě níž původní věřitelka postoupila žalobkyni mj. předmětnou pohledávku za žalovaným; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. 18. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsude