CS · EN DE FR brzy

16 C 12/2023-26 — Okresní soud v Přerově

ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2023:16.C.12.2023.1
Datum: 2023-03-08
Předmět: O zaplacení 5 735 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 561 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1957 z
["bezdůvodné obohacení""elektronický podpis""smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: O zaplacení 5 735 Kč s příslušenstvím (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb)
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 5.735 Kč s příslušenstvím, kterou podle skutkových tvrzení dluží žalovaný žalobci na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] na částku 10.000 Kč formou elektronické komunikace na dálku, na jejímž základě měl žalobce poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, jež se žalovaný zavázal žalobci vrátit s poplatkem ve výši 3.250 Kč, s roční úrokovou sazbou ve výši„ 0 %“ při RPSN 2. 969 %, nejpozději do [datum], tj. do 30 dnů. Žalovaný ale své smluvní povinnosti nesplnil, neboť na dluh uhradil pouze částku 15.015 Kč, kterou si žalobce započetl na smluvní pokutu, poplatek, jistinu i náklady na uplatnění pohledávky. Žalobce se nyní domáhá zaplacení zbývající částky 5.735 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce žádným věrohodným důkazem neprokázal, že uzavřel s žalovaným dne [datum] (ani jindy) platnou smlouvu o zápůjčce na částku 10.000 Kč ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobcem předložená formulářová smlouva neobsahuje totiž v rozporu s § 561 a § 562 o.z. vlastoruční ani zaručený či uznávaný elektronický podpis žalovaného a žalovaný současně neprokázal, že tvrzenou zápůjčku ve výši 10.000 Kč skutečně fyzicky předal žalovanému v hotovosti nebo mu ji skutečně poskytl řádně dohodnutým způsobem bezhotovostně. K uzavření platné smlouvy o zápůjčce je totiž nezbytné fyzické předání peněz nebo při použití dohodnutého bezhotovostního převodu okamžik připsání peněz na účet žalovaného, aby se peníze dostaly do sféry žalovaného a mohl s nimi disponovat (viz. § 1957 o.z.). Žalobce k prokázání tvrzené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve výši 10.000 Kč předložil soudu pouze smlouvu o„ zápůjčce“ na částku 7.000 Kč (nepodepsanou žalovaným) a potvrzení o odeslání platby 7.000 Kč ze svého účtu ze dne [datum]. Dále předložil soudu dodatek nyní ke smlouvě„ o úvěru“ ze dne [datum] (nepodepsaný žalovaným) o navýšení částky o 3.000 Kč a potvrzení o odeslání platby ve výši 3.000 Kč Smlouvu o zápůjčce nelze měnit dodatkem smlouvy o úvěru. Jde totiž o jiné právní instituty, které existují vedle sebe. Soud tudíž uzavřel, že žalobce existenci tvrzené platné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] na částku 10.000 Kč neprokázal. 5. I v případě, že by byla smlouva řádně žalovaným podepsána a bylo by prokázáno skutečné předání tvrzených finančních prostředků žalovanému, byla by stejně podle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná, neboť žalobce ničím neprokázal, že splnil povinnost uloženou mu uvedeným ustanovením prověřit schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku nebo úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky předchůdcem žalobce potažmo žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. 6. Žalobce ani neprokázal, že by se žalovaný na jeho úkor bezdůvodně obohatil. I v případě, že by bylo prokázáno, že žalobce skutečně poskytl žalovanému dne [datum] částku 7.000 Kč a poté dne [datum] částku 3.000 Kč, celkem částku 10.000 Kč, sám žalobce v žalobě tvrdil, že mu žalovaný ještě před podáním žaloby již vrátil částku 15.015 Kč, tj. o 5.015 Kč více, než byla jeho zákonná povinnost podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce neprokázal existenci tvrzeného nároku jak z titulu smlouvy o zápůjčce ani z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Citovaná ustanovení

§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1957 (89/2012 Sb.)§ 2390 (89/2012 Sb.)§ 561 (89/2012 Sb.)§ 562 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.