16 C 303/2022-10 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované jako bývalé manželce, stanovené mu naposledy rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14.8.2014, č.j. 10 C 185/2014-16, s odůvodněním že od vydání rozsudku již uběhlo 8 let a žalovaná je již schopna se sama živit. 2. V podání doručeném soudu dne [datum] žalovaná uvedla, že s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti k rozvedené manželce souhlasí. Z obsahu podání vyplynulo, že uznala uplatněný nárok žalobce v celém rozsahu. 3. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 4 cit. ustanovení, jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 4. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 5. Poněvadž žalovaná uznala uplatněný nárok žalobce co do základu i do jeho výše a v projednávané věci lze uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., soud rozhodl o žalobě žalobce bez jednání podle § 153a odst. 4 o.s.ř. a podle § 153a odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro uznání s účinností ode dne [datum] (ode dne doručení žaloby soudu) zrušil povinnost žalobce platit žalované na výživu 500 Kč měsíčně, stanovenou rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 14. 8. 2014, č.j. 10 C 185/2014-16 podle § 762 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 163 o.s.ř. 6. Právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť podle obsahu spisu náklady v tomto řízení nevznikly žádnému z nich.