7 C 84/2023-38 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 31 006,76 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o povoleném přečerpání (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované částku možnost přečerpání s úvěrovým limitem do výše 30 000 Kč z účtu žalované [číslo] [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala nepřekročit úvěrový limit a řádně a včas uhradit úvěrovou jistinu a úroky a zajistit na účtu dostatečné prostředky k automatické úhradě splátek. Úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. Žalovaná z nezajistila dostatek prostředků, došlo k překročení úvěrového limitu. Pro tento případ bylo sjednáno právo banky od smlouvy odstoupit nebo prohlásit úvěr za splatný. Žalovaná úvěrový limit překročila k [datum], žalobkyně využila svého práva a od smlouvy odstoupila, dluh se stal splatným [datum] uplatnila nárok na nesplacenou jistinu 30 747,76 Kč, poplatky ve výši 259 Kč, dlužný smluvní úrok a úrok ve výši 30,65 % ročně z dlužné částky a dále úrok z prodlení. 2. Pokud se týká prověření schopnosti žalované splácet úvěr uvedla žalobkyně, že vycházela z údajů poskytnutých klientem, tyto údaje byly hodnoceny individuálně a v souladu s principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré informace v dostupných databázích včetně insolvenčního rejstříku. Žalobkyně porovnávala příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ a výpočtem tak získala disponibilní příjem. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ze smlouvy o povoleném přečerpání ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnou žalované peněžní prostředky až do výše 30 000 Kč formou povoleného přečerpání. Žalovaná se zavázala limit nepřekročit a zaplatit úrok a jiné příslušenství. Tímto bylo povoleno opakované přečerpání disponibilního zůstatku na účtu žalované mKonto [číslo]. 5. Z žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici následující údaje od žalované: kontaktní adresa [adresa], bydlení v pronajatém bytě, počet vyživovaných osob bez žadatelky 4, z toho děti 2, zaměstnaná na dobu neurčitou, čistý příjem 27 000 Kč, závazek se splátkou 3 140 Kč měsíčně. Dále měla k dispozici z databáze [příjmení] klient údaje: limity na kreditních kartách 25 000 Kč, splátka nezajištěných úvěrů 4 015,21 Kč, součet limitů a částek, které mají být splaceny 258 822,39 Kč, disponibilní příjem 32 116,65 Kč, CBCB skóre 505, behaviorální skóre činí - 5, [číslo], průměrný příjem za poslední 3 měsíce 21 009,50 Kč, za posledních 6 měsíců 37 217 Kč. 6. Z výpisů z účtu žalované [číslo] za období od července 2015 do července 2020 soud zjistil, že celková částka, kterou žalovaná čerpala (jsou označeny jako mínusové položky), činila 2 670 330,77 Kč. Tato částka je sumou po odečtení částek, které jsou označeny jako mínusové, ale představují pojištění úvěru a úroky z úvěru. [příjmení], kterou žalovaná zaplatila (plusové položky) činila 2 644 471,35 Kč. Dále soud z výpisů zjistil, že [datum] byla připsána na účet částka 30 000 Kč jako poskytnutí úvěru, [datum], částka 170 000 Kč jako poskytnutí úvěru a [datum] částka 337 000 Kč jako poskytnutí úvěru. Pravidelné platby byly připisovány od [příjmení] [jméno] a odpovídaly částkám mzdy, jak je uvedla žalovaná (okolo 28 000 Kč). Dne [datum] byly vyplaceny částky od stejné osoby s označením odstupné (1 a 2) ve výši 64 466 Kč a 70 000 Kč. Od stejné osoby v březnu nebyla již připsána žádná částka. 7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle rozhodnutí Soudního dvora C [číslo] vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 14. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi účastníky je neplatná. 15. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.). 16. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. 17. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuj