8 C 83/2023-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 638 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl dne [datum] příslušníky Policie ČR dopraven služebním vozidlem na trase Tř. [název ulice] [obec] – OOP [obec], když služební vozidlo najelo 3 km a dále z OOP [obec] do protialkoholní záchytné stanice (dále jen„ PZS“) Vojenská nemocnice [obec] v délce 90 km. Podle záznamu o provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v organismu byla žalovanému naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 3,06 promile. Převoz žalovaného si vyžádal jízdu služebního vozidla s náklady převozu v částce 638 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný vyzván. Žalovaný žalobci dosud ničeho nezaplatil, proto žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení od [datum]. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud po stránce skutkové zjistil z úředních záznamů Policie České republiky, Krajské ředitelství Olomouckého kraje, Územní odbor [obec], OO [ulice] [obec] ze dne [datum], že žalovaný byl zajištěn Policií ČR podle § 26 odst. 1 písm. a), e) zákona č. 273/2008 Sb., neboť svým jednáním bezprostředně ohrožuje zdraví jiných osob nebo majetek a při předvedení kladl odpor a pokusil se o útěk. Podle záznamu předání osoby bylo žalovanému naměřeno přístrojem [příjmení] 3,06 promile alkoholu v krvi a dne [datum] byl žalovaný převezen do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, [název nemocnice] nemocnice [obec]. Ze žádosti Policie o umístění na protialkoholní záchytnou stanici soud zjistil, že Policie požádala o umístění žalovaného dne [datum] a žalovaný byl předán do PZS v [obec] stejného dne ve 20:55 hod. Podle vyčíslení nákladů Policie, záznamu o dopravě osoby, byly náklady na převoz žalovaného z OOP [obec] do PZS [obec] v délce 90 km vyčísleny podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 617 Kč. Podle technického průkazu Škody [značka automobilu] [registrační značka] provozovaného ČR - Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje činí kombinovaná spotřeba 5,8 l/ 100 km, palivo BA. Soud zjistil na stránkách [webová adresa], že počet km z Tř. ČSA 209, [obec] přes [obec] OOP, [ulice] do Vojenské nemocnice [obec] a zpět činí maximálně 83 km, nikoli 90 km. Policie dále vyčíslila náklady za použití dopravního prostředku zde neuvedené osoby z [obec] - [nemocnice] (nikoli z ČSA [obec] do OOP [obec] jak je uvedeno v žalobě), 3 km ve výši 21 Kč. Z žádného předloženého důkazu nevyplývá, že by žalovaný byl Policií převezen do [nemocnice], navíc tato vzdálenost a vzdálenost z místa Tř. [název ulice] [obec] do OOP [ulice] [obec] (tuto dopravu žalobkyně v žalobě uplatnila) rozhodně neodpovídá vyúčtovaným 3 km. Výzvou ze dne [datum], která byla uložena na poště dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. 4. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení: Podle 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle 89c odst. 1 citovaného zákona dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle ust. § 89e odst. 1 citovaného zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 5. Soud po provedeném dokazování s ohledem na výše citovaná ustanovení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný, když žalovaný byl dne [datum] převezen Policií ČR OOP [obec] do [název nemocnice] nemocnice [obec], Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, neboť pod vlivem alkoholu nekontroloval své chování a tím bezprostředně ohrožoval sebe i jinou osobu. U žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu, proto je podle § 89e odst. 1 cit. zákona povinen hradit náklady na dopravu do záchytné stanice, nikoli náklady převozu do jiného zařízení (nemocnice [obec]) ani na služebnu Policie, které žalobkyně vyúčtovala částkou 21 Kč. Žalobkyně navíc nepředložila důkaz o převozu žalovaného a jeho vyšetření v [nemocnice] a vyúčtovaná vzdálenost neodpovídá zjištění soudu. Z těchto důvodů byla žaloba částečně zamítnuta. Policie ujela do záchytné stanice z místa zajištění žalovaného [příjmení], [obec] a zpět maximálně 83 km se spotřebou 5,8 l [číslo] km. Stejná žalobkyně pak účtovala za stejnou cestu z [obec] OOP do [název nemocnice] nemocnice [obec] v řízeních vedených u zdejšího soudu (8C 202/2021, 8C 20/2023) 80 km až 82 km. Soud proto přepočítal náklady na převoz žalovaného, když počet účtovaných 90 km neodpovídá zjištění soudu. Podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění do [datum] činí sazba základní náhrady za 1 km 4,70 Kč, výše průměrné ceny BA 95 37,10 Kč na litr. Výše nákladů činí podle výpočtu (37,10 Kč x 5, [číslo] + 4,70=6,85 x 83 km=) po zaokrouhlení 569 Kč, nikoli 617 Kč. Ve výši rozdílu byla žaloba částečně zamítnuta. Podle výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do [datum], od následujícího dne je v prodlení. Žalobkyně má podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tedy ve výši 11,75 % ročně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal částečně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů v poměrné výši. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 89 %, neúspěšná v rozsahu 11 %, náleží jí náhrada nákladů v rozsahu 78 % Náklady potřebné k účelnému uplatnění práva spočívající v režijním paušálu 2 x 100 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony – podání žaloby a předžalobní upomínka, tj. celkem částku 200 Kč z toho 78 % činí částku 156 Kč (výrok II.) 7. Žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena ze zákona, povinnost zaplatit poplatek proto přechází na žalovaného, který je převážně neúspěšný podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek činí podle položky 1a) Sazebníku platného ke dni zahájení řízení částku 1 000 Kč (výrok III.).