8 C 85/2023-46 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se z titulu smlouvy úvěru uzavřené dne [datum] mezi spol. [právnická osoba], [IČO] a žalovanou, domáhá zaplacení celkem částky 22 118,04 Kč, nároku 1) 14 551,34 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši ve výši 1 710,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 371,33 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 566,70 Kč vypočtenou ve výši 0,1 % z jistiny ve výši 14 551,34 Kč od [datum] do [datum]. Uvádí, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství ve výši 50 320 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se zavázala uhradit částku 90 320 Kč ve 20. splátkách ve výši 4 516 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den [datum]. Žalovaná uhradila částku 61 580 Kč, od [datum] je žalovaná v prodlení se splátkami. Nesplacená jistina činí 14 551,34 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok činí 1 142,24 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 9 036,95 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 336,56 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 672,91 Kč a postoupený smluvní úrok 5 182,67 Kč od [datum] do [datum] ve výši 25 % ročně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 710,28 Kč je požadován od [datum] do [datum]. [příjmení] 19 371,33 Kč požadovaná jako kapitalizovaný úrok je ve skutečnosti tvořená nesplaceným smluvním úrokem 1 142,24 Kč, smluvním úrokem po revizním přepočtu za období po splatnosti 5 182,67 Kč, nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru 9 036,95 Kč, nesplacenými náklady na vyhodnocení úvěru 1 336,56 Kč, nesplaceným inkasním poplatkem 2 672,91 Kč, přičemž se nejedná se o úrok, ale samostatný nárok. Předmětem řízení je pak částka 22 118,04 Kč (včetně smluvní pokuty ve výši 7 566,70 Kč) s příslušenstvím a náklady spojené s jejím uplatněním. 2. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její právní zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Ze rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. [právnická osoba], a žalobkyní dne [datum], dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy (seznam postoupených pohledávek), má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností [právnická osoba], přípisem ze dne [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), a tudíž je v tomto soudním řízení aktivně věcně legitimována. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ podepsané zástupkyní spol. [právnická osoba], a žalovanou dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, coby neúčelový hotovostní úvěr sjednaný na dobu určitou s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Žalovaná se naproti tomu zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši 90 320 Kč ve 20 pravidelných měsíčních splátkách po 4 516 Kč. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku 50 320 Kč je tvořena kapitalizovaným smluvním úrokem 9 320 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 28 400 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 4 200 Kč a inkasním poplatkem 8 400 Kč. Zápůjční úroková sazba při splatnosti 14 měsíců činila 25 % p.a., RPSN 246,22 %. Žalovaná prohlásila, že převzala poskytnuté peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti, při podpisu smlouvy v místě svého bydliště. 5. Z listiny označené jako„ žádost o úvěr“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně informace o svých osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrech, tj. že je vdaná, bydlení vlastní, má jednu vyživovací povinnost. Jako zaměstnavatel je uveden [právnická osoba], jediný příjem byl uveden ze zaměstnání 18 679 Kč, mezi výdaji je uvedeno bydlení/energie 1 610 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 5 590 Kč, u položky měsíční splátky jiných půjček uvedeno 3 700 Kč, pojištění není nic uvedeno; použitelný příjem tak představuje částku 7 779 Kč. Takto získané údaje měly být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřeny pouze výplatními lístky a pracovní smlouvou. Žalobkyně soudu předložila výplatní lístky za 1,2,3/ 2019, upravenou kopii dokladu SIPO bez uvedeného plátce (při pořízení kopie bylo jméno a adresa plátce zakryta) a pracovní smlouvou, z nichž vyplývá, že žalovaná měla tarifní mzdu 17 000 Kč, její průměrný čistý příjem za tyto měsíce činil 18 679 Kč. Z dokladu SIPO z ledna 2019 soud neučinil pro toto řízení žádné zjištění, když na dokladu není uvedeno jméno plátce. Výdaje na bydlení ani jiné výdaje žalované a její domácnosti nebyly nijak ověřeny, stejně tak ani vlastní bydlení. 6. Žalovaná byla dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky, v němž současně specifikovala právní důvod vzniku této pohledávky. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti. 7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, zavázala se vrátit celkem 90 320 Kč Kč, přičemž dosud uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 61 580 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, ani že by z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. 8. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy (také jen ZosÚ). 9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení