10 C 210/2024-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky , částka, (jistina , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , úrok , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti , název, , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, splatný do , datum, . Úvěr byl poskytnut prostřednictvím stránek , e-mail, , kde se žalovaným zaregistroval zadáním osobních údajů, zaslal věřiteli žádost o poskytnutí úvěru, po prověření úvěruschopnosti, byl žalovanému zaslán návrh smlouvy, kterou žalovaný odsouhlasil verifikačním kódem na jeho verifikovaný mobilní telefon. Úvěr byl poskytnut žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, .2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že smlouvu o úvěru uzavřel přes internet, peníze obdržel platbou na účet. Úvěr nesplatil, v té době měl více půjček.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila.4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , datované dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že na této listině (elektronickém dokumentu) je zachycen návrh vzájemných práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným spočívajících mj. v povinnosti žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelové peněžní prostředky ve výši , částka, a naproti tomu povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vč. sjednaných poplatků a úroku (celková částka , částka, při RPSN 3109,63 %) vrátit ve lhůtě 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Na listině je v části pro podpis klienta (žalovaného) uvedeno, že žalovaný označený rodným číslem potvrzuje přečtení smlouvy a souhlas s jejím obsahem s tím, že podpis měl být proveden , datum, 12:02:28 elektronickým kódem , číslo, . Jinými slovy se jedná o pouhý strojově čitelný text, který sám o sobě není způsobilý prokázat jakýkoliv projev vůle žalovaného být vázán povinnostmi a požívat práv obsažených v této listině (elektronickém dokumentu).5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.6. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, ve lhůtě tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.8. Z potvrzení ČSOB o provedení transakce soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného č. , č. účtu, odeslána částka , částka, .9. Ze sdělení , jméno FO, soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru na základě, které mu byla dne , datum, byla z bankovního účtu původní věřitelky připsána na bankovní účet částka , částka, . Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce odeslala žalovanému doporučený dopis ze dne , datum, obsahující výzvu k úhradě dlužné částky. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.17. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání.18. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).19. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, soud vyhověl žalobě co do částky , částka, v zákonné třídenní lhůtě.20. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuj