11 C 144/2024-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , Jméno zainteresované společnosti 0/0, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud zavázal žalovanou , Jméno zainteresované osoby 0/0, k zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne , datum, s žalovanou po předchozím zkoumání její úvěru schopnosti smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr v částce , částka, , který žalovaná čerpala, kdy úvěr měl být splacen do , datum, . Smlouva byla sjednána prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, e-mailu a telefonního čísla. Po dokončení registrace a zřízení uživatelského účtu zaslala žalovaná společnosti žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované splácet jí byl zaslán návrh smlouvy o úvěru se splatností , datum, . Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru, který žalobkyně zaslala ze svého účtu na účet žalované č. , č. účtu, platbou s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splatit spolu s úrokem 40 % měsíčně za první měsíc čerpání úvěru (částka , částka, ), přičemž úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou a žalovaná měla splácet každý měsíc vždy nejpozději k 18. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období a jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru rovně zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná nesplnila svůj smluvní závazek k úhradě úvěru řádně a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyni vznikl rovněž nárok na smluvní pokutu v částce , částka, jako 0,1 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě trvajícího dluhu. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, se k žalobě nevyjádřila a k jednání soud ve věci se nedostavila.3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně záznamů o transakcích ode dne , datum, do , datum, , že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované od , datum, do , datum, poskytnut úvěr v částce celkem , částka, na její účet č. , č. účtu, (dle sdělení , právnická osoba, .). Žalovaná se jako dlužník zavázala ke splacení poskytnutého úvěru se sjednaným úrokem 40 % měsíčně (RPSN 5 521,73 %) a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Kopiemi občanského průkazu a výpisy z účtu žalované bylo prokázáno, že žalobkyně v tomto rozsahu zkoumala úvěru schopnost žalované. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě nesplaceného úvěru. Předžalobní výzvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě závazků dle smlouvy včetně smluvní pokuty.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně odeslala žalované převodem na účet částku celkem , částka, , která byla na její účet připsána. Soud naopak nemá dosud za prokázanou skutečnost, zda žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Soud dále nemá za prokázané ani to, že by žalovaná podepsala či jinak projevila svoji vůli být smlouvou o úvěru vázána. Žalobkyně, v řízení neprokázala, že by vůbec došlo k uzavření smlouvy mezi žalovanou a žalobkyní. Tvrdila-li žalobkyně, že žalovaná dotčenou smlouvu podepsala či jinak projevila svoji vůli být obsahem této smlouvy vázána, pak ohledně této skutečnosti zůstala pouze v rovině tvrzení bez jakéhokoliv důkazního návrhu schopného projev vůle žalované prokázat. Na uvedeném nic nemění ani snaha žalobkyně detailněji popsat proces uzavření předmětné smlouvy formou registrace na internetových stránkách, jelikož tato tvrzení nejsou podložena žádnými listinami ani jinými důkazními prostředky, které by prokazovaly, že žalovaná danou smlouvu podepsala elektronicky distančním způsobem, není prokázáno, že by žalovaná vůbec nějakým způsobem projevila svou vůli k uzavření smlouvy určeného obsahu a že by kdokoli (tím méně žalovaná) jakákoli jednání popsaná žalobkyní učinila. Nad rámec již uvedeného je nutno dále uvést, že i pokud by soud měl uzavření smlouvy za prokázané, musel by učinit závěr o neplatnosti takové smlouvy z níže uvedených důvodů.12. Z rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, C-449/13, vyplývá, že důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel zpravidla nejen nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel, ale zpravidla nemá ani odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. S důkazním břemenem je přitom spjato i břemeno tvrzení, kdy nejdříve musí být účastníkem určitá rozhodná skutečnost tvrzena, aby následně mohla být prokázána. Žalobkyni tedy v tomto řízení tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran posouzení úvěruschopnosti žalované.13. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.14. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. K prokázání této skutečnosti však soud předložila pouze důkaz smlouvou a doklady o příjmech žalované, jež obsahují jen údaje poskytnuté žalovanou bez dalšího ověření jejich správnosti. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla při uzavření smlouvy ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem