11 C 15/2024-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , právnická osoba, . se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud zavázal žalovanou , jméno FO, k zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou v rámci svého podnikání po předchozím posouzení její úvěru schopnosti dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jež se řídila všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně (dále jen „smlouva“), jejímž předmětem bylo (mimo jiné) poskytnutí úvěru v částce , částka, na dobu do , datum, , přičemž se žalovaná zavázala k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru v částce , částka, spolu s vrácením částky úvěr v jediné splátce na stanovený účet. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz, kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaná dále potvrdila své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím webové služby tím, že žalobkyni zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdila elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Žalovaná nevrátila žalobkyni poskytnutou částku , částka, ani po opakovaných výzvách k plnění závazku, ačkoliv byla předžalobní výzvou ze dne , datum, upomenuta k úhradě.2. Žalovaná , jméno FO, se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu ve věci se nedostavila.3. Při provedeném dokazování bylo smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne , datum, (včetně formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku) prokázáno, že žalobkyně jednala o uzavření úvěru s osobou, která se identifikovala jako žalovaná a provedla posouzení úvěruschopnosti této osoby na základě svých pravidel. Záznamem o transakci ze dne , datum, a sdělením , jméno FO, , a.s. bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla na účet žalované částku , částka, . Předžalobní výzvou k úhradě ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě závazku. Na smlouvě je připojen podpis věřitele, podpis žalované nikoli, v místě podpisu je uvedeno „Já, , jméno FO, , rodné číslo , číslo, , že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Na důkaz toho, tuto smlouvu podepisuji elektronickým SMS kódem. Podepisuji SMS kódem , číslo, dne , číslo, . Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyní v částce , částka, s úrokem 0 % ročně, RPSN 1 564,04 %. Žalovaná se jako úvěrovaná měla zavázat ke splacení poskytnutého úvěru spolu s poplatkem , částka, (článek IX. smlouvy), datum splatnosti , datum, . Z , právnická osoba, podmínek žalobkyně vyplývá, že smlouva o poskytnutí úvěru je uzavřena mezi věřitelem a dlužníkem online, nebo ve standardní formě, jejíž součástí jsou tyto obchodní podmínky též zveřejněné na internetové stránce věřitele s tím, že svoji vůli uzavřít tuto smlouvu o poskytnutí úvěru vyjádří dlužník online. Za účelem získání úvěru vyplní dlužník žádost o poskytnutí úvěru na internetové stránce věřitele. Z bankovního účtu dlužníka uvedeného dlužníkem v žádosti o poskytnutí úvěru, věřitel obdrží částky pro účely identifikace dlužníka. Z podmínek není zřejmé, jakým konkrétním způsobem měla žalovaná odsouhlasit „online“ podmínky smlouvy a smlouvu uzavřít. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila metodiku posuzování úvěru a výpis o posouzení úvěruschopnosti. Soud má z výpisu z bankovních účtů za prokázané poukázání částky , částka, žalobkyní žalované. Z předložených důkazů nemá soud za prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.9. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.12. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi účastníky uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byla právě žalovaná, která o úvěr žalobkyni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádala, odsouhlasila podmínky smlouvy a její obsah. Z tvrzení žalobkyně ani z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná přijala návrh smlouvy či, že by jinak vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami, tedy že právě žalovaná učinila jakýkoli úkon, kterým by projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru. Z provedených důkazů nelze věrohodně zjistit, jakým postupem žalobkyně ověřila totožnost osoby, která kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr a uzavírá smlouvu „online“. Proces uzavření smlouvy není popsán ani ve smluvních podmínkách. Z bankovního účtu dlužníka měl věřitel podle podmínek smlouvy obdržet částky pro účely identifikace dlužníka, což žalobkyně netvrdila. Potvrzení souhlasu žalované s uzavřením smlouvy v klientském profilu, nebylo prokázáno, neboť nebylo ani tvrzeno, jak byla ověřena totožnost osoby, která údaje do internetového formuláře webových stránkách poskytovatele úvěru zadává a zasílá SMS kód. Ověření totožnosti žalované takovým způsobem z provedených důkazů nevyplývá, když nebyl předložen žádný důkaz, že ve smlouvě uvedené údaje o osobě žalované byly poskytnuty právě žalovanou. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalované (a ani jeho obsah) není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalované, znalost čísla účtu žalované či kopie jejího občanského průkazu. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalované. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. Soud proto uzavírá, že ža