11 C 162/2024-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , Jméno zainteresované společnosti 0/0, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud zavázal žalovanou , Jméno zainteresované osoby 0/0, k zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne , datum, s žalovanou po předchozím zkoumání její úvěru schopnosti smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr v částce , částka, , který žalovaná čerpala, kdy úvěr měl být splacen do , datum, . Smlouva byla sjednána prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, e-mailu a telefonního čísla. Po dokončení registrace a zřízení uživatelského účtu zaslala žalovaná společnosti žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované splácet jí byl zaslán návrh smlouvy o úvěru se splatností , datum, . Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru, který žalobkyně zaslala ze svého účtu na účet žalované č. , č. účtu, platbou s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splatit spolu s úrokem 40 % měsíčně za první měsíc čerpání úvěru (částka , částka, ), přičemž úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou a žalovaná měla splácet každý měsíc vždy nejpozději k 18. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období a jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru rovně zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná nesplnila svůj smluvní závazek k úhradě úvěru řádně a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyni vznikl rovněž nárok na smluvní pokutu v částce , částka, jako 0,1 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě trvajícího dluhu. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, při jednání soudu ve věci dne , datum, uvedla, že smlouvu o spotřebitelském úvěru s žalobkyní uzavřela.3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně záznamů o transakcích ze dne , datum, , že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované dne , datum, poskytnut úvěr v částce , částka, na její účet č. , č. účtu, (dle sdělení , právnická osoba, .). Žalovaná se jako dlužník zavázala ke splacení poskytnutého úvěru se sjednaným úrokem 40 % měsíčně (RPSN 5 521,72 %) a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Kopiemi občanského průkazu a výpisy z účtu a výplatních pásek žalované bylo prokázáno, že žalobkyně v tomto rozsahu zkoumala úvěru schopnost žalované. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě nesplaceného úvěru. Předžalobní výzvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě závazků dle smlouvy včetně smluvní pokuty.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně odeslala žalované převodem na účet částku , částka, , která byla na její účet připsána. Soud naopak nemá dosud za prokázanou skutečnost, zda žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a učinil závěr o neplatnosti mezi účastníky sjednané smlouvy z níže uvedených důvodů.12. Z rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, C-449/13, vyplývá, že důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel zpravidla nejen nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel, ale zpravidla nemá ani odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. S důkazním břemenem je přitom spjato i břemeno tvrzení, kdy nejdříve musí být účastníkem určitá rozhodná skutečnost tvrzena, aby následně mohla být prokázána. Žalobkyni tedy v tomto řízení tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran posouzení úvěruschopnosti žalované.13. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.14. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. K prokázání této skutečnosti však soud předložila pouze důkaz smlouvou a doklady o příjmech žalované, jež obsahují jen údaje poskytnuté žalovanou bez dalšího ověření jejich správnosti. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla při uzavření smlouvy ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit).15. Soud se otázkou posouzení úvěruschopnosti žalované a s tím souvisejících procesních břemen zabýval z úřední povinnosti, neboť neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, než pozitivním zásahem ze strany soudu. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru