11 C 168/2024-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , Jméno zainteresované společnosti 0/0, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby byl žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, zavázán k zaplacení částky , částka, spolu s úrokem 29,7 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, (dále též jen „smlouva“) právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „společnost“) poskytl žalovanému po předchozím posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr v částce , částka, převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných k 18. dni v měsíci počínaje dnem , datum, , včetně sjednaného úroku z úvěru. V článku 6. části B) smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný se dle článku 6. části B) smlouvy zavázal k zaplacení smluvní pokuty v částce , částka, za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalovaný se rovněž zavázal k placení pojištění schopnosti splácet v částce , částka, měsíčně. Jelikož žalovaný neplnil svůj smluvní závazek řádně a přes výzvu k úhradě dlužné splátky v poskytnuté lhůtě 30 dnů nehradil splátky úvěru a ocitl se v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů, došlo ke dni , datum, podle článku 6. části B) smlouvy k zesplatnění celého úvěru. Podle článku 6. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu v částce celkem , částka, byl žalovaný povinna uhradit společnosti nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že společnost je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úrok z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Podle článku 6. části B) smlouvy se žalovaný zavázal, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne , datum, až do jejího úplného zaplacení. Společnost , právnická osoba, . postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ke dni , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný proto na základě smlouvy žalobkyni dosud dluží částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové částce , částka, , úhradu poplatku pojištění v částce , částka, , smluvní pokutu v částce , částka, . Žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak žalovaná ničeho nezaplatila. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvený úrok ve výši 29,7 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 126,09 od , datum, do zaplacení2. Žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil.3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno návrhem smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a oznámením o schválení úvěru ze dne , datum, včetně smluvních podmínek a dokladu o vyplacení úvěru, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu, na základě které byl žalovanému touto společností poskytnut úvěr , částka, . Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnutého úvěru s úrokem 83,61 % ročně a úhradou za pojištění v částce , částka, v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku , částka, . Hodnocením bonit klienta a výpisem z registru SOLUS a doklady o příjmu žalovaného bylo prokázáno, že společnost v tomto rozsahu provedla hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Platební historií úvěru a oznámením o okamžitém zesplatnění ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr. Prohlášením ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že společnost postoupila žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy se žalovaným s příslušenstvím. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že společnost tuto skutečnost oznámila žalovanému. Výzvou k plnění ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě postoupené pohledávky.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně odeslala žalovanému převodem na účet částku , částka, , která byla na jeho účet připsána. Soud naopak nemá dosud za prokázanou skutečnost, zda společnost posoudila řádně úvěruschopnost žalovaného.12. Z rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, C-449/13, vyplývá, že důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel zpravidla nejen nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel, ale zpravidla nemá ani odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. S důkazním břemenem je přitom spjato i břemeno tvrzení, kdy nejdříve musí být účastníkem určitá rozhodná skutečnost tvrzena, aby následně mohla být prokázána. Žalobkyni tedy v tomto řízení tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného.13. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.14. V daném případě žalobkyně v řízení tvr