11 C 191/2024-23 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , Jméno zainteresované společnosti 0/0, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud zavázal žalovaného , Jméno zainteresované osoby 0/0, k zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr v částce , částka, , který žalovaný čerpal, kdy úvěr měl být splacen do , datum, . Smlouva byla sjednána prostřednictvím webové stránky www.svycarskapujcka.cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, telefonního čísla a e-mailové adresy a vybral parametry požadovaného úvěru. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobkyni. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy přečetl a s jejím obsahem souhlasí. Žalovaný se dále zavázal poskytnout žalobkyni částku ve výši , částka, prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu smlouvy. Po přijetí této platby byla smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 2308 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru , částka, , který žalobkyně zaslala dne , datum, ze svého účtu na účet žalovaného č. , č. účtu, platbou s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splatit spolu s úrokem 1 % denně (částka , částka, ). Žalovaný nesplnil svůj smluvní závazek k úhradě úvěru řádně a dosud dluží žalobkyni částku , částka, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný opětovně vyzvána k úhradě trvajícího dluhu. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil.3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, , včetně standardní informace o spotřebitelském úvěru a záznamu o transakci ze dne , datum, , že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce , částka, na jeho účet č. , č. účtu, (dle sdělení , jméno FO, a.s.). Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnutého úvěru se sjednaným úrokem 1 % denně (RPSN 2 334 %) Předžalobní výzvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě závazků dle smlouvy.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně odeslala žalovanému převodem na účet částku , částka, , která byla na jeho účet připsána. Soud naopak nemá dosud za prokázanou skutečnost, zda žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Soud dále nemá za prokázané ani to, že by žalovaný podepsal či jinak projevil svoji vůli být smlouvou o úvěru vázán. Žalobkyně, v řízení neprokázal, že by vůbec došlo k uzavření smlouvy mezi žalovaným a žalobkyní. Tvrdila-li žalobkyně, že žalovaný dotčenou smlouvu podepsal či jinak projevil svoji vůli být obsahem této smlouvy vázán, pak ohledně této skutečnosti zůstala pouze v rovině tvrzení bez jakéhokoliv důkazního návrhu schopného projev vůle žalovaného prokázat. Na uvedeném nic nemění ani snaha žalobkyně detailněji popsat proces uzavření předmětné smlouvy formou registrace na internetových stránkách, jelikož tato tvrzení nejsou podložena žádnými listinami ani jinými důkazními prostředky, které by prokazovaly, že žalovaný danou smlouvu podepsal elektronicky distančním způsobem, není prokázáno, že by žalovaný vůbec nějakým způsobem projevil svou vůli k uzavření smlouvy určeného obsahu a že by kdokoli (tím méně žalovaný) jakákoli jednání popsaná žalobkyní učinil. Nad rámec již uvedeného je nutno dále uvést, že i pokud by soud měl uzavření smlouvy za prokázané, musel by učinit závěr o neplatnosti takové smlouvy z níže uvedených důvodů.12. Z rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, , číslo, , vyplývá, že důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel zpravidla nejen nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel, ale zpravidla nemá ani odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. S důkazním břemenem je přitom spjato i břemeno tvrzení, kdy nejdříve musí být účastníkem určitá rozhodná skutečnost tvrzena, aby následně mohla být prokázána. Žalobkyni tedy v tomto řízení tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran posouzení úvěruschopnosti žalované.13. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.14. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila, že posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. K prokázání této skutečnosti soud předložila pouze důkaz smlouvou, jež obsahuje jen údaje poskytnuté žalovaným bez dalšího ověření jejich správnosti. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla při uzavření smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).15. Soud se otázkou posouzení úvěruschopnosti žalovaného a s tím souvisejících procesn