12 C 222/2023-19 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 426,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 426,67 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] pro [číslo] jakož i z titulu kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] pro číslo INST10285171, a na základě nich vystavených vyúčtování služeb [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] přičemž celková žalovaná částka 2 426,67 Kč sestává z ceny za pronájem zařízení ve výši 126,67 Kč a součtu zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 2 300 Kč. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení výslovně souhlasila. Žalovaná se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dohodla s žalovanou na úplatném poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž součástí této dohody bylo rovněž ujednání o tom, že žalobkyně bude žalované pronajímat zařízení potřebné k využívání poskytovaných služeb elektronických komunikací za cenu 50 Kč měsíčně. Účastníci si dále ujednali, že žalobkyně prodá žalované koncové zařízení [model mobilního telefonu] [model mobilního telefonu] A12 32GB (A127F) - Modrý, IMEI [číslo], za cenu 4 001 Kč, jejíž poměrnou (neuhrazenou) část ve výši 2 300 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 23 pravidelných měsíčních splátkách po 100 Kč, přičemž splatnost jednotlivých splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování za poskytnuté služby elektronických komunikací s tím, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Na základě uvedených dohod žalobkyně vystavila žalované vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] (pronájem zařízení 50 Kč, splátka zařízení 100 Kč), vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] (pronájem zařízení 50 Kč, splátka zařízení 100 Kč), vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] (pronájem zařízení 50 Kč, splátka zařízení 100 Kč) a vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] (splátka zařízení 2 100 Kč). Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaná na shora uvedená vyúčtování, byť i částečně, čehokoliv uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila. 5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), kupní smlouvu dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), jakož i nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. o. z., na základě kterých vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na zaplacení částky 2 426,67 Kč (neuhrazené nájemné ve výši 126,67 Kč a neuhrazená kupní cena ve výši 2 300 Kč). Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 a § 1958 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 426,67 Kč od [datum] do zaplacení. Ačkoliv se žalovaná dostala s úhradou jednotlivých faktur do prodlení dříve, žalobkyně požaduje přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení až od splatnosti posledního vyúčtování, soud proto souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení až od [datum] (v pořadí poslední vystavené vyúčtování bylo splatné dne [datum]), jelikož v dané věci nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala. Vzhledem k výše uvedenému vyhověl soud žalobě v celém rozsahu. 6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť žalobkyně zahájila řízení návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně v obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku 600 Kč (3 x 200 Kč) a náhrada hotových výdajů činí částku 300 Kč za tři úkony právní služby (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 189 Kč. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.