16 C 328/2023-20 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 2.340 Kč s příslušenstvím, představující zákonný příspěvek pro Českou kancelář pojistitelů (dále jen ČKP) požadovaný za to, že žalovaný jako evidovaný vlastník nebo provozovatel jiného vozidla [registrační značka] provozoval toto vozidlo v období od [datum] do [datum] v rozporu s § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. bez povinného ručení). Požadovaný příspěvek zvýšený o poplatek za náklady na vymáhání byl vypočten podle § 4 cit. zákona a podle § 2 prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. a činí právě částku 2.340 Kč, k níž žalobce požaduje i zákonné úroky z prodlení. 3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu v rozsahu částky 2.340 Kč částečně zpět s odůvodněním, že žalovaný mu tuto částku uhradil po zahájení řízení dne [datum]. 4. Soud postupoval podle § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. a řízení ve zpět vzatém rozsahu zastavil. Předmětem sporu tak zůstalo pouze požadované příslušenství. 5. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 6. Z předložených listin zjistil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce, jehož aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistil, že žalovaný je vlastníkem (provozovatelem) vozidla [registrační značka], které nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení). Dopisy ze dne [datum] a 4., [číslo] vyzval žalobce žalovaného k úhradě zákonného příspěvku. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (v daném případě 20 Kč za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (102 dní) a k částce 2.040 Kč byly připočteny také náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, což činí celkem částku 2.340 Kč. Žaloba byla v celém rozsahu důvodná. Žalovaný uhradil žalobci zákonný příspěvek ve výši 2.340 Kč až po podání žaloby a řízení již bylo v tomto rozsahu zastaveno. 7. Poněvadž žalovaný dosud neuhradil žalobci požadovaný zákonný úrok z prodlení za uvedené období, uložil mu soud podle § 1970 o.z. povinnost uhradit žalobci tento zákonný úrok v kapitalizované výši 179 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (odstavec I. výroku rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (podle procesního úspěchu) a podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. (pro chování žalovaného). Procesně úspěšnému žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.