9 C 9/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku , částka, s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Společnost , právnická osoba, (dále též „původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě níž mu poskytla úvěr ve výši , částka, , aniž by byl sjednán úrok. Žalovaný se zavázal splatit tento úvěr do , datum, . Žalovaný zažádal o sjednání půjčky prostřednictvím webobých stránek www.zaplo.cz, kde předvyplnil údaje, zaslal fotokopii občanského průkazu, zaslal verifikační platbu a původní věřitelka po posouzení úvěruschopnosti schválila úvěr. Jelikož ovšem žalovaný uvedenou částku nevrátil, vznikl původní věřitelce též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné jistiny úvěru, a to za každý den prodlení, jak vyplývá z podmínek úvěru a zároveň nárok na zaplacení paušální náhrady výdajů spojených s uplatněním pohledávky podle sazebníku. Mezi původní věřitelkou a žalobkyní byla uzavřena dne , datum, rámcová smlouva o postoupení pohledávek, v souladu s níž pak původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným dílčí smlouvou o postoupení ze dne , datum, . Žalobkyně krom dlužné jistiny ve výši , částka, , požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , tj. ve výši 0,1 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, z částky , částka, , úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a , částka, . Žalovaný ke dni podání žaloby neplnil na svém dluhu ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval při jednání v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poukázala na bankovní účet označený žalovaným dne , datum, částku , částka, označenou jako „půjčka od Zaplo č. , tel. číslo, “. Z uvedeného účtu označeného jména a příjmením žalovaného byla poukázána ostatně částka , částka, jako verifikační platba. Žalobkyně předložila soudu další listiny, z nichž opírá svůj nárok (viz všeobecné obchodní podmínky, internetový formulář s označením smlouvy shora uvedeným číslem, částkou , částka, poskytnutou žalovanému a splatností této částky z titulu úvěru do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru). Žalovaný je identifikován jménem, příjmením, adresou bydliště, e-mailovou adresou a dalšími údaji. Byť se podle tvrzení žalobkyně jednalo o smluvní vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, jehož předmětem bylo poskytnutí úvěru, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného sice tvrdila určité skutečnosti, neoznačila k nim ovšem žádné důkazy, a proto tato tvrzení nebyla prokázána. Z rámcové a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni, která uvedenou skutečnosti písemně oznámila žalovanému. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván žalobkyni prostřednictvím zástupce z řad advokátů k zaplacení dlužné částky. Dopis, který je svou formou předžalobní výzvou, byl odeslán na poslední známou adresu žalovaného uvedeného dne. Žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku doposud nezaplatil na nároku žalobkyně ničeho.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Žalobkyně je „licencovaným“ poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, jak vyplývá z výpisu z rejstříku nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je podle povahy kontraktu a okolností případu spotřebitelem.8. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.9. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky.11. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky, poněvadž žalovaný je dostatečně identifikován a byla zachována posloupnost kroků směřujících k uzavření smlouvy.12. K identifikaci (ztotožnění) určité osoby se vyjadřuje obecně § 3019 o. z. takto: „Údaji, podle nichž lze člověka zjistit, jsou zejména jméno, bydliště a datum narození, popřípadě identifikující údaj podle jiného právního předpisu. Identifikujícím údajem právnické osoby nebo podnikatele je identifikační číslo osoby, bylo-li jim přiděleno.“ K otázce uzavírání smluv prostřednictvím elektronické komunikace a identifikace osoby se vyjádřil např. i Nejvyšší soud Slovenské republiky ve svém rozsudku sp. zn. 2Sžo/505/2009 ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pod pojmem elektronický podpis je nutné zařadit i takové formy podpisu, které zákon nedefinuje, jako např. jednoduché uvedení jména a příjmení odesílatele na závěr e-mailové komunikace, anebo podpisový vzor, který se automaticky připojí k odesílané e-mailové zprávě, anebo jakékoli jiné znaky a označení, které smluvní anebo jiné strany považují za identifikační kód, v souladu s nímž jsou schopné identifikovat odesílatele. Uvedené závěry jsou aplikovatelné i na projednávanou věc. Za této situace soud uzavírá, že ze skutkových zjištění plyne a soud má za prokázáné, že žalovaný byl prostřednictvím několika údajů (označení bydliště, bankovní účet, e-mailová adresa, kopie občanského průkazu) natolik určitě identifikován, že je prokázáno tvrzení o uzavření smlouvy mezi smluvními stranami. Tedy jinak řečeno v daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru elektronickým způsobem.13. Nelze přehlédnout ale další náhled soudu. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je pov