11 C 200/2025-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, . se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a upravenou dne , datum, domáhala, aby soud zavázal žalovanou , Jméno žalované, k zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokutou , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou v rámci svého podnikání po předchozím posouzení její úvěru schopnosti dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jež se řídila všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně (dále jen „smlouva“), jejímž předmětem bylo (mimo jiné) poskytnutí úvěru v částce až do výše , částka, na dobu do , datum, . Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný se zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru v částce , částka, spolu úrokem1,066 % denně v denních splátkách splatných od , datum, na stanovený účet. Ve smlouvě (čl. VIII odst. 1) byla sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení ze splatné, avšak dosud nezaplacené částky jistiny. Žalovaná se rovněž zavázala k zaplacení poplatku za službu „Klidné spaní“ v částce , částka, službu „Presto“ v částce , částka, a poplatku za vyplacení tranší úvěru v částce , částka, . Smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz, kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaná dále potvrdila své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím webové služby tím, že žalobkyni zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdila elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a žalobkyně proto ke dni , datum, vypověděla smlouvu, o čemž byla žalovaná informována. Jelikož žalovaní nevrátila žalobkyni dlužnou částku , částka, (sestávající z dlužné jistiny , částka, , smluvního úroku , částka, a poplatku za službu „Klidné spaní“ v částce , částka, , službu „Presto“ v částce , částka, a z vyplacení tranší úvěru v částce , částka, ) ani po opakovaných výzvách k plnění závazku, vznikl jí nárok na smluvní pokutu v částce , částka, jako 0,1 % denně z částky dlužné jistiny za dobu od , datum, do , datum, . Žalovaná dosud svůj zbývající dluh nezaplatila, ačkoliv byla předžalobní výzvou ze dne , datum, upomenuta k úhradě.2. Žalovaná , Jméno žalované, se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu ve věci se nedostavila.3. Při provedeném dokazování bylo smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (včetně formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku) prokázáno, že žalobkyně jednala o uzavření úvěru s osobou, která se identifikovala jako žalovaná (dle výpisu BankID a autorizace ověření totožnosti) a provedla posouzení úvěruschopnosti této osoby na základě svých pravidel. Záznamem o transakci ze dne , datum, a sdělením ČSOB, a.s. bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla na účet žalované částku , částka, . Výzvou k úhradě ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dle smlouvy. Předžalobní výzvou k úhradě ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě závazku. Na smlouvě je připojen podpis věřitele, podpis žalované nikoli, v místě podpisu je uvedeno „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetla a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji.“ Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyní v částce , částka, s úrokem 1,066 % denně, RPSN 2 448,88 %. Žalovaná se jako úvěrovaná měla zavázat ke splacení poskytnutého úvěru spolu s poplatkem , částka, (1,99 % z čerpané částky, článek VI. smlouvy). V čl. VII. smlouvy je uveden poplatek za službu Klidné spaní, službu Presto , částka, a poplatek za informační SMS servis. Z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že smlouva o poskytnutí úvěru je uzavřena mezi věřitelem a dlužníkem online, nebo ve standardní formě, jejíž součástí jsou tyto obchodní podmínky též zveřejněné na internetové stránce věřitele s tím, že svoji vůli uzavřít tuto smlouvu o poskytnutí úvěru vyjádří dlužník online. Za účelem získání úvěru vyplní dlužník žádost o poskytnutí úvěru na internetové stránce věřitele. Z bankovního účtu dlužníka uvedeného dlužníkem v žádosti o poskytnutí úvěru, věřitel obdrží částky pro účely identifikace dlužníka. Z podmínek není zřejmé, jakým konkrétním způsobem měl žalovaný odsouhlasit „online“ podmínky smlouvy a smlouvu uzavřít. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila metodiku posuzování úvěru a výpis o posouzení úvěruschopnosti. Soud má z výpisu z bankovních účtů za prokázané poukázání částky , částka, žalobkyní žalovanému. Z předložených důkazů nemá soud za prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.9. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.12. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi účastníky uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byla právě žalovaná, který o úvěr žalobkyni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádala, odsouhlasila podmínky smlouvy a její obsah. Z tvrzení žalobkyně ani z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná přijala návrh smlouvy či, že by jinak vyslovila souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami, tedy že právě žalovaná učinila jakýkoli úkon, kterým by projevila vůli