8 C 274/2025-38 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku , částka, s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také "Smlouva"), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), formou 24 měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaná uhradila jen , částka, , splátky nehradila řádně a včas. Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péči posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr a to na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které ověřil oproti dokladům, které předložila a to z výměru dávek státní sociální podpory a současně ověřila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. K uvedenému předložila pouze dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalované. Doklady, kterými poskytovatel ověřil příjmy žadatele žalobkyně nepředložila, neboť jimi nedisponuje. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel řádně posoudil úvěruschopnost žalované.3. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřila, žádný z účastníků se k jednání nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností , právnická osoba, , jejím přípisem odeslaným poštou dne , datum, .5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , na refinancování předchozího úvěru, které se žalovaná společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, , částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, ) a doplňkové pojištění , částka, , celkem , částka, zavázala splatit původní věřitelce ve 24 měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 69 %, RPSN činila 100,42 %.6. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky je vybavení domácnosti, je svobodná, má 1 vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené, její příjem je , částka, měsíčně, ostatní příjem žadatele není uveden, další čisté příjmy domácnosti uvedeny , částka, , nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Příjem měl být ověřen potvrzením o podpoře. Těmito doklady žalobkyně nedisponuje. Mezi výdaji: externí splátky 0, interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení), ani ověřen další údajný příjem domácnosti , částka, .7. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná na Smlouvu uhradila , částka, , naposledy dne , datum, .8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž dosud uhradila , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěr splácet.9. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy do , datum, (také jen ZosÚ).10. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud se zabýval tím, zda původní věřitelka poskytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.16. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaná v době poskytnutí úvěru byla nezaměstnaná, pobírala sociální dávky, žila v bytě, jehož měla být spoluvlastníkem, přičemž žádné doklady ověřující tyto příjmy ani výdaje nebyly přes výzvu soudu k důkazu předloženy, přičemž doklady o výdajích nebyly od žadatelky vyžadovány. Podle ustanovení § 78 ZoSÚ má přitom poskytovatel úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Další příjem domácnosti nebyl nijak ověřen, navíc je pro poměry žalované zcela bez významu, když další osoba ve společné domácnosti nemá povinnost podílet se splátkách tohoto úvěru. Odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované a neodpovídají životnímu minimu natož průměrným nákladům dospělé osoby. Náklady na bydl