8 C 47/2026-52 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit částku , částka, s příslušenstvím, náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, prostřednictvím webové stránky žalobkyně smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“), kdy stejný den poskytla žalovanému zápůjčku celkem ve výši , částka, , na jím určený bankovní účet a žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši , částka, , jistina a poplatek byly splatné dne , datum, . Smlouva byla podepsána elektronicky, a to PIN kódem, který žalobkyně zaslala na žalovaným uvedené telefonní číslo, tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Dále mu vznikla povinnost uhradit i účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši , částka, za čtyři upomínky po , částka, . Žalobkyni dále vznikl nárok smluvní pokutu podle čl. 2.3. smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky , částka, ode dne , datum, do , datum, , tedy částku , částka, . Na výzvu soudu uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebudou doplňovat žádná skutková tvrzení.2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupkyně žalobkyně i žalovaný se z nařízeného jednání omluvili.3. Žalovaný ve věci učinil opakovaná podání v elektronické podobě prostřednictvím zprávy elektronické pošty (e-mailu), která nebyla podepsána elektronickým podpisem potřebné úrovně í ani nebyla doplněno do 3 dnů řádným podáním shodného znění (volitelně v listinné či elektronické podobě, nejen e-mailem). V podání je uvedeno, že chce vyřešit bez soudu, psal Cool credit, zda je možnost úhrady, aby nedošlo k soudnímu řízení, vše zaplatí aby to bylo bez exekuce.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z dokumentu označeného „smlouva o zápůjčce “ a sedmi dodatku ke smlouvě soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost , Jméno žalobkyně, ., (Věřitel) a žalovaný (Klient). Obsahem smlouvy a dodatků je poskytnutí zápůjčky klientovi ve výši , částka, na bankovní účet klienta a závazek klienta vrátit peněžní částku odpovídající výši zápůjčky věřiteli společně s poplatkem ve výši , částka, , zápůjční úroková sazba činí 0 %. Klient se zavázal zápůjčku s poplatkem splatit ve třech splátkách po , částka, splatných 30., 60. a 93 den. V čl. 2.4 bylo sjednáno, že v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. V čl. 2.5 bylo dohodnuto, že klient je současně povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta, a to dle rozpisu sazeb uvedených níže (dále jen „Sazebník“) a také za písemnou (listinná) upomínku/výzvu k úhradě , částka, /výzva.5. Upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vč. příslušného podacího lístku , právnická osoba, soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeným dopisem odeslaným stejného dne k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.6. Z výpisu z účtu Moneta Money bank a.s. má soud za prokázáno, že dnech , datum, byla na účet žalovaného připsána platba , částka, z účtu žalobkyně. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalobkyní poskytnou částku vrátil, či že by k zániku pohledávky došlo jiným způsobem než zaplacením.7. Soud po stránce skutkové uzavřel, že žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala na jeho účet celkem částku , částka, , kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud naopak nemá za prokázané, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.8. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).13. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti nepředložila žádné důkazy, pouze tvrdila, že „od žalovaného vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází“ Tyto údaje měly být vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty, kterou žalobkyně k důkazu neoznačila ani nepředložila. Žalobkyně neuvedla konkrétní informace o poměrech žalovaného, z nichž vycházela a tato zjištění prokázala. Z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., se omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru porovnávala příjmy a výdaje spotřebitele a posuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, či zkoumala jeho exekuční a insolvenční minulost. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by provedla šetření žalovaného v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí a s jakým výsledkem. Soud proto v dané věci soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou povinnost stanovenou zákonem a před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.15. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu,