8 C 75/2026-22 – Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku , částka, s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal splácet denně od , datum, , konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalovaný poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Žalovanému byl vyplacen úvěr dne , datum, a , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně se domáhá dlužné jistiny , částka, , poplatku za vyplacení tranší , částka, , smluvního úroku , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ , částka, , „Presto „ , částka, a „Informační SMS servis“ , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána.2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy se zástupce žalobkyně z nařízeného jednání omluvila. Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalovaný se na výzvu k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu označeného „Rámcová smlouva pro spotřebitelský úvěr s měsíčním splácením „flexi splátkáč“ a pro revolvingový spotřebitelský úvěr „Flexi půjčka“ ve spojení s , jméno FO, žalovaného, kopií občanského průkazu žalovaného a ověření totožnosti nahlédnutím na bankovní účet žalovaného a Všeobecnými obchodními podmínkami soud zjistil, že společnost , Jméno žalobkyně, . (věřitel) a žalovaný (dlužník) smlouvu uzavřeli distančním způsobem v klientském profilu dne , datum, , kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému jednak bezúčelový spotřebitelský úvěr , částka, a revolvingový úvěr až do výše , částka, („Schválený Kreditní rámec“) jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání, VS , var. symbol, . Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého Kreditního rámce (RPSN): 31,45 %, úroková sazba (pevná – denní úrok): 0,074 %, poplatek za vyplacení tranší 1,99 % z čerpané částky, datum splatnosti , datum, . Úvěr měl být splácen v denních splátkách tak, aby byl splacen 29. den po posledním dni platnosti Kreditního rámce. V předloženém předpisu denních splátek je uvedeno, že aktuální výše splátek je k dispozici v klientském profilu.4. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že zjistila u žalovaného informace o příjmech a výdajích, ověřila zda se nenachází v registrech centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, výpisu neplatných dokladů, není hledanou osobou. Posouzení provedla žalobkyně podle interní metodiky, nahlédla do databází CNCB, která spravuje která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Uvedené žalobkyně doložila pouze jí vytvořeným dokladem „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .“, podle kterého žalovaný žil sám, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: , částka, , výše ověřeného příjmu uvedena , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: , částka, , další nezbytné výdaje nejsou uvedeny, ostatní zbytné výdaje: , částka, , počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti neuveden, rezerva pro výdaje: 500, vypočítané minimální výdaje: , částka, , disponibilní příjem: , částka, , posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Obecné principy a posuzování a filozofie společnosti jsou pouze obecná prohlášení žalobkyně o jejích postupech coby řádného poskytovatele úvěrů. V listině nazvané Identifikované příjmy není uvedeno jakým způsobem a z jakých dokladů žalobkyně ověřila údajný příjem žalovaného , částka, . Žádný doklad ani výstup z uvedených registrů či rejstříků žalobkyně k důkazu nepředložila. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a v řízení nevyšlo najevo, že by na poskytnutou částku žalobkyni zaplatil více než je uvedeno v žalobě.5. Ze zprávy , právnická osoba, . č.ú. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný byl od , datum, majitelem a jediným disponentem účtu, na který dne , datum, byla připsána platba od žalobkyně , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .6. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván, aby žalobkyni uhradil dlužnou částku s příslušenstvím do tří dnů, v opačné, případě byl upozorněn na předání věci po ukončení soudního řízení exekutorovi. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne , datum, , jak vyplývá z potvrzení o podání zásilky.7. Soud s ohledem na níže uvedené právní závěry z dalších provedených důkazů nezjistil pro řízení žádné relevantní skutečnosti, proto další provedené důkazy pro nadbytečnost nehodnotil.8. Soud po provedeném dokazování vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy na svůj účet finanční částku ve výši , částka, přičemž dluží jistinu , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy, zda řádně posuzovala jeho příjmovou a výdajovou stránku a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.9. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ) je nutné posoudit nárok žalobkyně podle následujících ustanovení.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Mezi účastníky byla formou komunikace na dálku prostřednictvím uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, která je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla řádně ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila jí vytvořený Výpis o posouzení úvěruschopnosti, přičemž z žádného důkazu nevyplývá výše ověřeného příjmu žalovaného, z něhož vycházela , částka, . Výdaje na bydlení ve výši , částka, měsíčně nejsou nijak objektivizované, další výdaje nejsou nijak zohledněny. Je proto bez významu, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost úspěšně, když do systému pro vyhodnocení žádostí uvedla příjem, který nebyl nijak ověřen a neuvedla všechny nezbytné výdaje spotřebitele. Tedy z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru neporovnávala příjmy a skutečné výdaje spotřebitele a neposuzovala způsob plnění dosavadních dluhů