Okresní soud Plzeň-sever 2 C 166/2026-23 – Náklady řízení
Okresní soud Plzeň-sever · 2. 9. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
248 285,36 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 248 285,36 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti I, Anonymizováno, , která tuto pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní legitimaci. Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací sdělených žalovanou a z výpočtu disponibilní částky na základě svých modelů vycházejících z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Provedla také lustraci žalované v databázích SOLUS, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku a v databázi MVČR. Přičemž nebyla zjištěna skutečnost bránící poskytnutí úvěru. Podle uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 300 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 12,9 % ročně a sjednanými poplatky. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela. Na splátkách úvěru uhradila pouze 88 482,83 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila ani na předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti , Anonymizováno, na niž byla podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek pohledávka za žalovanou postoupena právní předchůdkyní žalobkyně, a to vždy v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vždy vyrozuměna ve smyslu § 1882 o. z., a to oznámením ze dne , datum, , které bylo odesláno následujícího dne, jak soud ověřil dle doloženého čísla zásilky na stránkách , právnická osoba, , a následně oznámením ze dne , datum, , které bylo žalované zasláno zástupcem žalobkyně podle seznamu odeslaných poštovních zásilek.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , (dále jen „smlouva“), jak vyplývá z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a z akceptace tohoto návrhu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a produktové podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, žalovaná ji podepsala elektronicky, jak vyplývá z dokumentu informace o certifikátech. Před uzavřením smlouvy žalobkyně poskytla žalované předsmluvní informace, které obsahovaly parametry úvěru.6. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla ověřena prostřednictvím bankovní identity, jak vyplývá z prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně. Z identifikace žádosti bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že má středoškolské vzdělání, disponuje vlastním bydlením, je zaměstnána, přičemž její příjem činí 48 000 Kč měsíčně. Výdaje žalovaná uvedla ve výši 10 000 Kč na bydlení, 5 000 Kč na živobytí a 5 000 Kč na rodinné náklady a ostatní výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala s těmito částkami až na náklady na živobytí, které započítala ve výši 6 719 Kč. Z výpisů z účtu žalované za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy soud shledal průměrný příjem žalované ve výši 54 984 Kč měsíčně, výdaje v průměrné měsíční výši 86 618 Kč (nepočítaje v to částky vynakládané na sázky) a splátkové zatížení v průměrné měsíční výši 52 000 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu je rovněž patrno, že žalovaná čerpala měsíčně úvěry v průměrné výši 48 286 Kč, a to především za účelem umoření splátek ostatních úvěrů. Z datového přehledu dotazů do registrů BRKI/NRKI pak vyplývá, že žalovaná měla před uzavřením smlouvy celkem , hodnota, úvěrů, z toho 3 splátkové se zbývající sumou splátek 809 766 Kč, 1 nesplátkový s úvěrovým rámcem 17 000 Kč a 2 kontokorentní s úvěrovým rámcem 260 000 Kč. Měsíční splátka splátkového úvěru podle datového přehledu činila 13 951 Kč. Splátka kontokorentních úvěrů byla podle identifikace žádosti uvažována ve výši 6 371 Kč. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně rozdílem mezi příjmy (48 000 Kč) a výdaji (21 719 Kč) včetně splátkového zatížení (20 322 Kč) vyčíslila platební kapacitu žalované na 5 959 Kč a neshledala pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.7. Žalobkyně podle smlouvy poskytla žalované dne , datum, částku 300 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , jak dokládá mimořádný výpis z účtu. Žalovaná byla podle smlouvy povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 12,9 % ročně. Měsíční splátka podle smlouvy činila 6 476 Kč. Žalovaná však splátky úvěru řádně a včas nehradila. Zaplatila celkem 88 482,83 Kč, jak vyplývá z výpisu minutové půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovanou o tom informovala dopisem z téhož dne, jehož odeslání bylo ověřeno podle doloženého čísla zásilky na stránkách , právnická osoba, . Žalovaná byla vyzvána k plnění také v předžalobní výzvě, a to v dodatečné lhůtě 7 dnů od jejího odeslání. Předžalobní výzva byla žalované zaslána podle seznamu odeslaných zásilek dne , datum, .8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Soud shledal nárok žalobkyně ze smlouvy nedůvodným. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy důkladně neprověřovala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 z. s. ú. Z doložených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nevyhodnotila ekonomickou situaci žalované, když nezohlednila skutečné výdaje žalované, ale v zásadě pouze výdaje žalovanou deklarované, neuvažovala rovněž skutečné splátkové zatížení žalované vyplývající z poskytnutých výpisů z účtu žalované a konečně právní předchůdkyně žalobkyně nezohlednila ani tu skutečnost, že žalovaná neustále čerpala úvěry v nemalé výši za účelem umoření svých stávajících závazků či pokrytí nákladů, jak je rovněž patrné z výpisů z účtu žalované. Nadto byl měsíční disponibilní zůstatek žalované vyčíslen na částku 5 959 Kč, přičemž měsíční splátka úvěru činila 6 476 Kč. Z uvedených skutečností vyplývá, že žalovaná nebyla schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy jednala v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., když smlouvu se žalovanou uzavřela a úvěr jí poskytla. Soud proto vyhodnotil smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.13. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., neboť bylo plněno, aniž tu byl platný závazek. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení žalované ve výši 211 517,17 Kč, když žalované byla poskytnuta částka 300 000 Kč a žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem 88 482,83 Kč. Žalobkyni také svědčí právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalované soud stanovil v souladu s § 573 o. z. v návaznosti na dodatečnou lhůtu k plnění v délce 7 dnů od odeslání předžalobní výzvy. Prodlení žalované tedy nastalo dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. , datum, . Soud tedy žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná, soud proto nemohl zjistit její možnosti za účelem stanovení přiměřené lhůty. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 899,39 Kč, přičemž tato částka představuje 70,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,19 % a úspěchu žalované v rozsahu 14,81 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 932 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 248 285,36 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 250 Kč ve výši 6 142,50 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.