4 C 15/2026-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 139 628,19 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z údajů uvedených v žádosti o úvěr, z výpisu z osobního účtu žalovaného a z bankovních registrů. Zjišťovala také výskyt nestandardních transakcí na účtu žalovaného a provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na základě smlouvy čerpal úvěr v plné výši 150 000 Kč dne , datum, . Ve smlouvě se žalovaný zavázal formou měsíčních splátek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni sjednané poplatky a úrok ve výši 13,59 % ročně, který však žalobkyně požaduje pouze ve výši 12 % ročně. Tuto povinnost žalovaný řádně neplnil a dostal se do prodlení. Žalobkyně proto ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani přes opakované upomínání včetně předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na výzvu sodu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku schválením žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, vycházela při tom z výpisu z osobního účtu žalovaného a z výpisu CRIF, z něhož byla zjištěna platební kapacita žalovaného ve výši 39 362,42 Kč, kdy průměrný příjem dosahoval 73 580 Kč, výdaje 20 000 Kč a výše měsíčních splátek 8 583 Kč. Z výpisu CRIF dále vyplývá, že nesplacené závazky žalovaného činily celkem 505 612,16 Kč a rizikovost žalovaného byla hodnocena jako velmi nízká. V souladu se smlouvou pak žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v plné výši 150 000 Kč dne , datum, , jak bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Z výpisu z běžného účtu žalovaného pak soud shledal, že téhož dne žalovaný načerpal uvedenou částku na svůj běžný účet č. , č. účtu, . Dle čl. II. smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 13,59 % ročně nejpozději , datum, , a to formou 96 splátek ve výši 2 569 Kč měsíčně splatných vždy k 14. dni v měsíci. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 14,46 %. Součástí čl. V. smlouvy bylo také ujednání o povinnosti žalovaného uhradit v případě prodlení poplatek za zaslanou upomínku ve výši 300 Kč a za výzvu ve výši 500 Kč. Z platební historie vyplývá, že žalovaný splátky řádně a včas neplnil, přičemž od , datum, splátky nehradil vůbec. Žalobkyně žalovaného ohledně neuhrazených splátek opakovaně upomínala, a to upomínkou ze dne , datum, a výzvami ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Za zaslanou upomínku a výzvy byl žalovanému v souladu se smlouvou účtován poplatek 1x 300 Kč a 3 x 500 Kč, celkem 1 800 Kč, jak soud zjistil rovněž z platební historie. Dále byla z platební historie zjištěna výše dlužné jistiny 137 828,19 Kč. V návaznosti na prodlení žalovaného s úhradou několika splátek žalobkyně prohlásila celou dlužnou částku za splatnou ke dni , datum, , jak vyplývá z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, včetně dodejky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu také v předžalobní výzvě, která mu byla podle podacího archu zaslána dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě zjištěného skutkového stavu a podle citovaných ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný řádně a včas nesplnil své povinnosti ze smlouvy o úvěru. Žalobkyni proto vznikl podle § 2395 o. z. nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 137 828,19 Kč, poplatků za upomínání ve výši 1 800 Kč a smluvního úroku ve výši 17 277,42 Kč za období od zesplatnění dne , datum, podání žaloby dne , datum, a dále smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyni svědčí rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., a to za období od , datum, do , datum, ve výši 9 478,22 Kč a za období od , datum, do zaplacení v zákonné výši 12 %. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 540,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 586 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 139 628,19 Kč sestávající z částky 6 700 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 450 Kč ve výši 4 504,50 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.