ECLI: ECLI:CZ:OSPT:2022:2.C.184.2021.1 Datum: 2022-01-13 Předmět: o zaplacení 13 197 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1802 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 23 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 13 197 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se žalobou z 3. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 13 197 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím,
že mezi ní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru
[číslo] kterou žalovaná podepsala [datum]. Na základě této smlouvy jí byl [datum] na účet poskytnut úvěr 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a ve smlouvě dohodnutý úrok ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 % p. a. v 48 měsíčních splátkách po 668 Kč počínaje říjnem 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná uhradila dohodnuté splátky pouze ve dnech 16. 10., 14. 11. a 16. 12 2019., 16. 1., 17. 2., 16. 3., 16. 4., 18. 5., 23. 6., 16. 7., 5. 10., 10. 11. a 9. 12. 2020. V důsledku prodlení žalované se splátkou
[číslo] splatnou 17. 11. 2020 o 65 dnů došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru
k 21. 1. 2021. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, která činila 11 077,66 Kč (z toho 9 322,72 Kč dlužná původní jistina úvěru a 1 754,94 Kč dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru). Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila 4. 2., 10. 5. a 3. 8. 2021 vždy po 668 Kč Nová dlužná jistina úvěru tak činila 9 073,66 Kč. Dále je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 747 Kč (po 249 Kč za splátky [číslo] až15, u nichž byla v prodlení 30 dnů), dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 600 Kč (po 200 Kč za splátky [číslo] až 15, u nichž byla v prodlení 15 dnů) a dále smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, což za uplatněné období od 23. 1. 2021 do 1. 11. 2021 činí 2 777,19 Kč. Úrok z úvěru je žalovaná povinna hradit i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně uplatnila nárok na jeho zaplacení z jistiny 9 322,72 Kč od 23. 1. 2021 do 17. 3. 2021 ve výši 75,95 % p. a., což činí 1 016,82 Kč, a dále úrok ve výši 8,25 % p. a. z částky 9 322,72 Kč od 18. 3. 2021 do 3. 8. 2021 a z částky 9 073,66 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 1. 2021 dosáhne 38 476 Kč. Žalovaná uplatněný nárok neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry.
4. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla [datum] uzavřena smlouva
o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 10 000 Kč
a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni celkem 32 064 Kč v 48 měsíčních splátkách po 668 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 108,84 % p. a. Pro případ prodlení s úhradou splátky či její části o 65 dnů bylo dohodnuto automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stanou součástí nové jistiny úvěru. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta 249 Kč za prodlení žalované s úhradou splátky či její části o 30 dnů a povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč v souvislosti s prodlením žalované u splátky o 15 dnů (předsmluvní formulář z 26. 10. 2019, prohlášení klientů z 26. 9. 2019, smlouva o úvěru [číslo]) Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalované. (hodnocení klienta
z 26. 9. 2019, výpis z registru [příjmení], výpis z registru [anonymizováno], rozhodnutí úřadu práce ze dne
19. 4. 2018, přehled transakcí [právnická osoba], karta klienta) Schválení úvěru oznámila žalobkyně žalované přípisem z 27. 9. 2019 doručeným 14. 10. 2019 (oznámení o schválení úvěru, dodejka)
5. Žalobkyně vyplatila žalované 10 000 Kč na její účet [datum] (doklad o vyplacení úvěru) Žalobkyně 17. 9., 19. 10., 18. 11. a 18. 12. 2020 a 18. 1. 2021 vyhotovila výzvy žalované k zaplacení úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění a 21. 1. 2021 oznámení o zesplatnění úvěru. (uvedené výzvy a oznámení) Žalovaná uplatněný nárok neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně z 13. 10. 2021 odeslanou žalované téhož dne. (předžalobní výzva, podací arch) Nebylo prokázáno ani žalovanou tvrzeno, že by žalobkyně uhradila více než žalobkyní tvrzené platby uhrazené ve výše uvedených dnech. (karta klienta, výpis z účtu
u [právnická osoba] z [datum]) Dle splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru činila
ze zaplacených splátek jistina 677,28 Kč a úrok 8 006,77 Kč (splátkový kalendář z 27. 9. 2019)
6. Dle výpisu z databáze [anonymizováno] činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem [anonymizováno] na spotřebu s fixací sazby na jeden až pět let v září 2019 8,45 %.
7. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní.
8. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle
§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákonu (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru
se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
9. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, když žalované poskytla dohodnutý úvěr. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení s dohodnutými splátkami úvěru. V důsledku toho v souladu se smlouvou došlo k okamžitému zesplatnění zůstatku úvěru. Dlužná jistina úvěru, kterou byla žalovaná v důsledku zesplatnění povinna uhradit, a tuto povinnost porušila, činí 7 318,72 Kč. Co do této částky proto soud shledal žalobu důvodnou.
10. Dále se zabýval platností smluvního ujednání o úrocích. Uzavřel, že ujednání o úroku ve smlouvě není zakázaným ujednáním ve smyslu § 1813 o. z., ke kterému se dle § 1815 o. z. nepřihlíží, neboť úroky byly sjednány jasným a srozumitelným způsobem.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání příčící se dobrým mravům, jakož i právní jednání odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Ve smlouvě dohodnutý úrok 108,84 % p. a. několikanásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu zjištěnou soudem ze statistických údajů shromažďovaných [anonymizováno] v databázi [anonymizováno]. Ujednání o úroku tak soud považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Jedná
se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží Z úřední povinnosti, je-li to bez dalšího z právního jednání patrno, jinak na základě tvrzení účastníků. V daném případě je to z právního jednání patrno.
14. Ohledně závěru o rozporu ujednání o úroku s dobrými mravy a jeho neplatnosti lze odkázat
například na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2014, ve kterém bylo shledáno rozporným s dobrými mravy a neplatným dle § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ujednání o úrocích ve výši 60 % ročně, které téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové sazby. Uvedené rozhodnutí je použitelné i za současné právní úpravy. Vzhledem k tomu, že sjednaná výše úroku mnohonásobně překročila úroky z úvěrů poskytovaných bankami, nemohlo být ujednání posouzeno jako mravné i přesto, že úvěr byl poskytován nebankovním subjektem, byl poskytnut rychle a bez dalšího zajištění. Tyto skutečnosti by mohly odůvodnit určité navýšení úroků oproti obvyklé úrokové míře u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, nikoli však tak zásadní navýšení. Ujednání o úroku z prodlení proto soud shledal neplatným jako celek.
15. Pojmovým znakem úvěrové smlouvy je však dle § 2395 o. z. zaplacení úroku. Dle § 1802 o. z. přitom platí, že v situaci, kdy mají být plněny úroky a jejich výše není ujednána, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.
16. Soud proto s přihlédnutím k rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích z 20. 8. 2019
sp. zn. 22 Co 740/2019, uzavřel, že je nutno žalované uložit povinnost k hrazení úroku z úvěru
a tuto stanovil ve výši vycházející z údajů databáze [anonymizováno] ohledně úrokových sazeb
korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v [anonymizováno]. Ta v době uzavření smlouvy činila 8,45 % ročně. Při stanovení výše úroku musel soud s ohledem na výslovné znění ustanovení
§ 1802 o. z. stanovit úrok ve výši obvyklých úroků požadovaných za úvěry bankami, nebylo proto možno přihlédnout k námitce žalobkyně, že by měl být stanoven vyšší, neboť žalobkyně
je nebankovní institucí poskytuje úroky s vyšším rizikem a s menším zajištění než bankovní instituce, čemuž má odpovídat
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.