2 C 228/2020-180 — Okresní soud v Prachaticích

1.Žalobkyně se žalobou z 18. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude určeno neplatným rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru z [datum]. Nárok odůvodnila tím, že pracovala u žalované na dobu neurčitou na základě pracovní smlouvy z [datum] na pozici pracovník v sociálních službách. Okamžitým zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem z [datum] s ní byl okamžitě zrušen pracovní poměr z důvodu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, ač pro to nebyly splněny předpoklady. 2. Žalovaná namítla, že žalobkyně zvlášť hrubým způsobem porušila své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k jí vykonávané práci v době zhoršující se epidemické situace způsobené onemocněním Covid-19. Žalovaná poskytuje sociální služby klientům a umožňuje zvláštní režim pro lidi trpící demencí. V jejím zařízení] [anonymizováno] v [obec] (dále jen„ zařízení“) se nacházejí klienti typicky ve věku 70 až 90 let, extrémně riziková věková skupina právě u onemocnění Covid-19. Žalobkyně se [datum] na povinné dvouhodinové školení (supervize) dostavila 15 minut před jeho koncem, byla proto z něho vykázána. Za neúčast na školení jí bylo doručeno upozornění na závažné porušení pracovní kázně. V roce 2020 bylo z důvodu možné nákazy klientů onemocněním Covid-19 zaměstnancům doporučeno nevystavovat se riziku nákazy, například cestováním do rizikových zemí, což žalobkyně opakovaně nerespektovala, její chování bylo neslučitelné s bezpečným provozem žalované. Odcestovala do [země] jako rizikové země a při návratu nesplnila povinnost prokázat se negativním testem na Covid-19. Proto jí byla preventivně [datum] nařízena další dovolená navazující na její návrat z dovolené. Postup u ní byl řešen odlišně od ostatních zaměstnanců z důvodu jejího nezodpovědného chování. O čerpání dovolené, navíc zahraniční, žalovanou neinformovala žalobkyně, ale její kolegyně. Dne 18. 10. 2020 byl v souvislosti s pandemií Covid-19 vydán vnitropodnikový pokyn ve formě prohlášení ředitele, kterým bylo mj. nařízeno povinné nošení ústenek, roušek, respirátorů, ochranných oděvů a štítů, a zákaz pouštět do zařízení kohokoliv mimo zaměstnanců – zákaz návštěv. Žalobkyně toto prohlášení porušovala a opakovaně vpouštěla do zařízení bývalého zaměstnance [jméno] [příjmení]. Například [datum] se s ním po většinu dne pohybovala v zařízení v klientům přístupným prostorách bez ochranných pomůcek, i ho nechala nahlížet do dokumentace klientů. Tím ohrožovala klienty a ostatní zaměstnance. Tato jeho návštěva v zařízení nebyla ojedinělou. Úmyslné ohrožení klientů v rizikovém věku v souvislosti s nedodržením vnitřních pravidel nařízených prohlášením ředitele, a to především iniciací návštěvy [jméno] [příjmení] 18. 10. 2020 v době nouzového stavu v souvislosti s pandemií Covid-19, je porušením povinností zaměstnance dle § 301 písm. c) zákoníku práce, proto byl s žalobkyní rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením z [datum] odeslaným jí 23. 10. 2020, když pro jí její nepřítomnost nebylo možno doručit v místě výkonu práce. Zaměstnankyně [jméno] [příjmení], rovněž přítomná návštěvě [jméno] [příjmení], byla napomenuta za své jednání, kdy ho měla ze zařízení vykázat, podle všeho však neiniciovala jeho návštěvu v zařízení a netrávila s ním většinu času jeho návštěvy. Proto bylo její chování vyhodnoceno jako méně závažné. Žalobkyně v pracovní době několikrát opustila místo výkonu práce pro osobní potřeby (např. obstarávání nákupu), což svědčí o laxním přístupu k výkonu pracovních povinností. Klienti žalované potřebují neustálou péči a dozor. Zanedbání nutné péče či jiný nedostatek může vést k soukromoprávním a veřejnoprávním postihům a zejména k fatálním následkům na zdraví či životě klientů. Opakující se chování žalobkyně bylo neakceptovatelné, bylo jí spolupracovníky opakovaně vytýkáno. Neuznávala autority, upozornění, prosby či výtky ignorovala. K námitce žalobkyně, že nepřípustně rozšiřuje důvody okamžitého zrušení pracovního poměru, žalovaná namítla, že se jedná o dokreslení situace a osobnosti žalobkyně s ohledem na vymezení hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. 3. Dle žalobkyně ostatní údajná porušení pracovní kázně svědčí o dlouhodobém hledání záminek žalovanou pro ospravedlní rozvázání pracovního poměru. K neúčasti na supervizi uvedla, že její původní termín pro ni [datum] byl změněn na [datum], kdy neměla službu, přesto se pokusila dostavit, byla však vykázána. Supervize [datum] byla pro jiné zaměstnance. [země] nebyla od [datum] do [datum], kdy tam byla na dovolené, rizikovou zemí, při návratu nebyla nutná karanténa ani negativní test. Po návratu byla ochotna test podstoupit, žalovaná jí ale ihned nařídila dovolenou, což jiným zaměstnancům po návratu ze zahraniční dovolené nenařídila. Prohlášení ředitele o zákazu návštěv 18. 10. 2020 neporušila. [jméno] [příjmení] ji bez předešlého ohlášení a souhlasu navštívil na pracovišti. Vpustil se sám, jako bývalý zaměstnanec znal kód od vstupních dveří. Při jeho příchodu v pokoji zaměstnanců vyplňovala karty klientů. Nemůže vyloučit, že zahlédl údaje v dokumentaci, karty mu ale blíže studovat neumožnila. V jeho přítomnosti strávila nejvýše 30 minut. Za jeho přítomnost a pohyb v zařízení nenese odpovědnost, neboť si ji nevyžádala, předem o ní nevěděla, nevpustila ho dovnitř a řekla mu, že by měl odejít. Zda se v zařízení pohyboval v ochranných pomůckách či bez nich nebylo její odpovědností. Skutečnost, že se v zařízení pohyboval, jde pouze na vrub žalované, která nedostatečně zajistila nepřístupnost svých prostor pro osoby zvenčí. O jeho přítomnosti věděli i jiní zaměstnanci, kteří také nezakročili, žalovanou ale nijak postihnuti nebyli. Používání ochranných pomůcek ani po dobu nouzového stavu na jaře 2020 nebylo zaměstnanci žalované striktně dodržováno. Svévolného opouštění pracoviště pro osobní potřebu se nedopouštěla, pokud by tomu tak bylo, žalovaná by jistě sáhla minimálně k písemné výtce jako při„ neúčasti“ na supervizi [datum]. 4. K žalovanou v podání z [datum] nově až po nastalých účincích koncentrace řízení vzneseným tvrzením (nové zaměstnání, trestná činnost [jméno] [příjmení], porušení zákona o zpracování osobních údajů) soud jako k nepřípustným ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. nepřihlédl a v tomtéž podání nově označené důkazy (foto ochranných pomůcek a zaměstnanců, výslechy svědkyň [jméno] [příjmení] a [titul] [příjmení]) jako nepřípustné neprovedl. 5. Na základě nesporných tvrzení a provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry. 6. Žalobkyně pracovala na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi ní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem [datum] na dobu neurčitou jako sociální pracovnice v zařízení, kde jsou poskytovány sociálně pobytové služby, jedná se o domov se zvláštním režimem pro osoby s duševní organickou poruchou, přičemž služby jsou zde poskytovány především osobám staršího seniorského věku. (pracovní smlouva z [datum], nesporné) 7. Žalovaná [datum] písemně upozornila žalobkyni na porušení pracovní kázně, které kvalifikovala jako závažné, spočívající v tom, že [datum] se bez omluvy nezúčastnila supervize nařízené ředitelem zařízení, dostavila se na ni 15 minut před koncem a byla z ní koučem vykázána. V důsledku toho jí bude odebráno osobní ohodnocení za březen 2020, přičemž žalovaná věří, že k dalším případům porušení kázně nedojde. V případě, že by se toto nebo jiné porušování kázně opakovalo, mohl by s ní být dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušen pracovní poměr. (upozornění na porušení pracovní kázně z [datum]) 8. Na jaře 2020 přijala žalovaná v souvislosti s epidemií onemocnění Covid-19 pro zařízení krizový plán. Byla v něm mimo jiné stanovena povinnost zaměstnanců nosit ochranné prostředky (roušky, rukavice popř. ochranné brýle a overaly) s tím, že při porušení této povinnosti zaměstnanci může být uděleno napomenutí za závažné porušení pracovních povinností. (krizový plán pro pandemickou nákazu v [anonymizováno]) 9. Dne [datum] byla žalobkyně v práci v zařízení od 7:00 do 19:00 hodin. (přehled záznamu docházky říjen [rok] až listopad [rok]) Tohoto dne za ní přišel její přítel [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec žalované, po předchozí messenger komunikaci se žalobkyní„ vážně si skvělá, mám přijet ti pomoc?, jídlo ti udělám až přijedeme z práce“,„ jak chceš miláčku“,„ jestli chceš, klidně přijedu, nebude píčovat ta sestra?“,„ ale klidně buď doma, pak přijedu a bude to hezký aspoň“. (přepis messenger komunikace z [datum]) Na rozdíl od žalobkyně soud z této komunikace neshledal, že by [jméno] [příjmení] od návštěvy zrazovala a již vůbec ne, že by ho upozornila na v té době platný zákaz návštěv. Ten byl pro zařízení stanoven ředitelem žalované 18. 9. 2020 v souvislosti se zhoršující se epidemiologickou situací a potvrzenými případy pozitivních zaměstnanců zařízení na onemocnění Covid-19. Spolu se zákazem návštěv bylo zaměstnancům mj. nařízeno povinné nošení ústenek, roušek, respirátorů. Bylo uvedeno, že nedodržování těchto nařízení může být považováno za zá