8 C 206/2022-33 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 4. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 13 005,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 562,97 Kč, kapitalizovaným úrokem 11 727,07 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky 651 Kč a dále zaplacení částky 2 054,85 Kč na smluvní pokutě s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] [číslo]. Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s jistinou úvěru příslušenství za dobu trvání úvěru 12 888 Kč. Celkově se tedy zavázal uhradit 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatnost poslední splátky připadla na 24. 6. 2020. Žalovaný však uhradil pouze částku 4 000,01 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Ode dne 25. 6. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 18. 1. 2021. I přes opakované výzvy žalobkyně žalovaný dluh neuhradil. 2. K jednání nařízenému ve věci dne 25. 11. 2022 se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaný, který se k jednání dostavil, uvedl, že si na věc přesně nevzpomíná, nějaké půjčky splácel, měl také i exekuce. Nyní je také v exekuci, splácí dluh u [anonymizováno]. V současné době je zaměstnán u [právnická osoba] [obec] jako dělník s měsíčním příjmem 15 000 – 16 000 Kč. Z platu je mu strhávána exekuce zhruba 5 000 Kč měsíčně. Dále si hradí úrazové pojištění 1 600 Kč měsíčně. Za ubytování na ubytovně spolu s platbou za elektřinu hradí 2 000 Kč měsíčně. Do zaměstnání dojíždí ze [obec] do [obec], za dojíždění měsíčně hradí téměř 3 000 Kč. Navrhuje tedy, aby mu soud povolil splácení dlužné částky. V době, kdy si bral úvěr, o kterém je jednáno, nějaké exekuce již splácel, měl také nějaké další půjčky. Na exekuci zaplatil asi 150 000 Kč, poslední exekuci doplácel v létě. Nyní mu přišla další exekuce od [anonymizováno]. 3. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění žaloby k tvrzení, že byla před uzavření smlouvy o úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného. K výzvě žalobkyně sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Žalobkyně po revizi žalovaných částek tedy upravuje svůj žalobní návrh tak, že bere žalobu částečně zpět co do částky 13 781,92 Kč, která představuje požadovaný kapitalizovaný úrok 11 727,07 Kč a smluvní pokutu 2 054,85 Kč. 4. Jestliže žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, soud řízení podle § 96 odst. 1 a odst. 2 o. s. ř. zastavil co do kapitalizovaného úroku 11 727,07 Kč a smluvní pokuty 2 054 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 5. Předmětem řízení tedy zůstalo zaplacení částky 13 005,58 Kč na dlužné jistině úvěru, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 562,97 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 651 Kč. 6. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 15 000 Kč, žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že převzal v místě svého bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit spolu s náklady úvěru ve výši 12 888 Kč (úrok 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč a za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště 2 700 Kč) celkem tedy 27 888 Kč, a to v 14 měsíční splátkách po 1 992 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu bezprostředně předcházející splátky. Pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 21. 12. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému sděleno přípisem ze dne 18. 1. 2021, dle podacího archu České pošty zaslané mu doporučeně do vlastních rukou dne 19. 1. 2021. 7. Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní. 12. Soud má za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, soudu nebylo prokázáno, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně uvedla, že listinami, které by prokázaly tvrzení uvedená v žalobě o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla posouzena bonita a úvěruschopnost žalovaného, nedisponuje. Zejména za situace, kdy sám žalovaný před soudem uvedl, že v době, kdy uzavíral předmětnou smlouvu o úvěru, měl exekuce a splácel jiné splátky, nelze uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného zjišťována byla. Soud k neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu. Uzavřená smlouva mezi [právnická osoba], a žalovaným je neplatná pro rozpor s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, jestliže právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Jestliže soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele, tedy žalovaného, splácet spotřebitelský úvěru nesplnila a úvěr žalovanému poskytla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, soud posoudil nárok žalobkyně jaké náro