5 C 44/2023-22 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 18 240,32 Kč spolu s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok ve výši 15 588,44 Kč, částka 217 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a částka 1 057,94 Kč coby smluvní pokuta. Nárok odůvodnila tím, že dne 20. 12. 2020 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které obdržel finanční hotovost ve výši 22 000 Kč, kterou převzal v hotovosti v místě svého bydliště. Spolu s jistinou se zavázal uhradit příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se zavázal uhradit původnímu věřiteli částku 40 894 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas za celou dobu splácení uhradil pouze 7 500,01 Kč, které byly původním věřitelem započteny na jistinu částkou 3 759,68 Kč a na příslušenství 3 740,33 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s jistinou ve výši 18 240,32 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 15 153,67 Kč. Splatnost závazku nastala 20. 2. 2022, od 21. 2. 2022 je žalovaný v prodlení, proto mu byla účtována smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení od 21. 2. 2022 do 20. 4. 2022 ve výši 1 057,94 Kč. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z 3. 6. 2022 k 6. 6. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu 18 240,32 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 450,35 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 8 801,12 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 669,13 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3 233,07 Kč, účelně vynaložené náklady 217 Kč, které představují náklady na jednu osobní návštěvu v místě bydliště dlužníka. 2. Soud ve věci rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, má se tak zato, že souhlasil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovanému byla výzva, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, doručena na adresu dle § 49 odst. 4 o. s. ř. s poučením, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. 3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že dne 20. 12. 2020 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 22 000 Kč. Převzetí finančních prostředků potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v celkové výši 2 118 Kč, zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 036 Kč, inkasní poplatek za platby v hotovosti ve výši 3 960 Kč, celkem se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 40 894 Kč s tím, že celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 18 894 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku uhradit ve 14 splátkách po 2 921 Kč s tím, že 1. splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. 4. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 4. 4. 2022, na jejímž základě došlo k uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z 3. 6. 2022, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným. Pohledávka za žalovaným je uvedena v příloze 1 této smlouvy. Postoupení pohledávky bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z 21. 6. 2022. 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Dle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 10. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č.j. 8 Co 440/2021-98 bylo-li neplatné ujednání o výši úroku musela být neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinností žalovaného postižené smluvními pokutami či poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám. 11. V dané věci soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně je ve věci aktivně právně legitimována, neboť na ní byla postoupena pohledávka za žalovaným. V dané věci soud dospěl k závěru, že ačkoliv dle smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 15 %, reálně tato sazba přesahuje roční úrok ve výši 50,25 %, neboť žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit původnímu věřiteli vedle úroku ještě úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, kterou soud hodnotí jako skrytý úrok, neboť cenou za poskytnutí úvěru je vždy úrok. Tento závěr je podpořen i tím, že vedle poplatku za poskytnutí úvěru byl sjednán i poplatek náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč. Pokud sečteme částku 10 780 Kč a částku sjednaných úroků 2 118 Kč dospějeme k úrokové sazbě přesahující 50 %. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy (prosinec 2020) 7,72 % ročně. Na základě uvedeného lze uzavřít, že úrok přesahující 50 % téměř 7krát přesahuje obvyklou úrokovou sazbu. Takto sjednaný úrok soud považuje z důvodu nepřiměřenosti za nemravný a u jednání o něm soud považuje za absolutně neplatné (srovnej též závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 Co 330/2018-121 ze dne 12. 7. 2018 a rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 22 Co 393/2018 ze dne 12. 7. 2018). 12. Dle § 2395 o. z. je zaplacení úroku pojmovým znakem úvěrové smlouvy. Pokud úroky nejsou sjednány, mají být dle § 1802 o. z. hrazeny úroky obvyklé, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Bylo-li neplatné ujednání o výši úroku, pak musela být neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovaného postižené smluvními pokuty či poplatky. S ohledem na shora uvedené má žalobkyně dle soudu nárok na úrok z prodlení ve výši 7,72 % (úrok obvyklý dle databáze ARAD) za období od data uzavření smlouvy to je od 20. 12. 2020 do konečné splatnosti úvěru to je do 20. 2. 2022, ve výši 2 128,27 Kč. 13. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, jehož konečná splatnost nastala 20. 2. 2022. Žalovaný celkem uhradil částku 7 001 Kč, kterou žalobkyně alokovala částkou 3 759,68 na splátku jistiny. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni uhradil více než 7 500,01 Kč, či že by jeho povinnost zanikla jiným způsobem, proto byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky 18 240,32 Kč (22 000 Kč – 3 759,68 Kč). Dále bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil úrok ve výši 7,72 %, tedy ve výši dle databáze ARAD, za období od 20. 12. 2020 do 20. 2. 2022 ve výši 2 128,27 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním, má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši zákonné a za období, za které jí náleží. Za období od 21. 2. 2022 do 20. 4. 2022 úrok kapitalizovala částkou 340,57 Kč a následně požadovala přiznání úroku od 7. 6. 2022 do zaplacení. 14. Dále byla žalovanému uložena povinnost, aby uhradil žalobkyni částku 4 383,97 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok a ostatní náklady související s úvěrem. Částka byla vypočtena tak, že představuje obvyklý úrok ve výši 2 128,27 Kč (metoda výpočtu viz výše), dále náklady na vyhodnocení úvěru 2 036 Kč a inkasní poplatek za hotovostní inkaso 3 960 Kč, to je 8 124,27 Kč. Žalovaný provedl částečnou úhradu, kte