5 C 93/2023-70 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně navrhla, aby bylo vydáno rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 101 562 Kč a smluvní pokutu 39 002 Kč spolu s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky 101 562 Kč ve výši 9 % ročně od 18. 12. 2018 do zaplacení, a s úrokem ve výši 102,29 % ročně z částky 80 000 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 228 470 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 22. 8. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 166,87 % ročně ve 24měsíčních splátkách ve výši 7 933 Kč splatných vždy ke každému 12 dni kalendářního měsíce počínaje říjnem 2018. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyni před zesplatněním vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, a následně došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy k datu 16. 12. 2018, kdy dle bodu 6.4 smlouvy se nesplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru, která činí 100 164,56 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s úhradou. Žalovaný tak dluží na nové jistině úvěru částku 100 164,56 Kč, která odpovídá zbývající dlužné původní jistině 80 000 Kč, na dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému k zesplatnění 20 164,56 Kč, na smluvní pokutě dle bodu 6.1 ve výši 998 Kč, na náhradě nákladů řízení dle bodu 6.2 ve výši 400 Kč, na smluvní pokutě dle bodu 6.5 ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny 100 164,56 Kč od 18. 12. 2018 do dne podání žaloby ve výši 39 002 Kč a na úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky 80 000 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že uvedl, že souhlasí s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti. Neví kolik a komu dluží, nyní zaplatil jednu exekuci ve výši 60 000 Kč, pracuje v Německu u agentury, soud mu zvýšil výživné na 5 000 Kč, požádal o splátkový kalendář. 3. Žalobkyně u jednání uvedla, že vyjádření žalovaného lze hodnotit jako uznání, jsou ochotni přijmout splátku 2 500 Kč v případě, že bude žalobě v plném rozsahu vyhověno. 4. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 8. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěru splatit v 24měsíčních splátkách po 7 933 Kč, splatných vždy ke každému 12 dni v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 166,80 % ročně. Dle bodu 6.1 smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku či její část, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za kalendářní rok. Smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé jednotlivé splátky. Dle bodu 6.3 smlouvy v případě, že se klient ocitne s úhradou, kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění, a k tomu dni sestává splatná celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladu řízení. Dle bodu 6.5 smlouvy, pokud klient nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny až do zaplacení (smlouva o úvěru č. l. 10 až 12 spisu, předsmluvní formulář č. l. 7 až 9 spisu). 5. Žalovanému bylo zasláno oznámení o schválení úvěru spolu se splátkovým kalendářem dne 29. 8. 2018 a bylo mu doručeno do vlastních rukou dne 6. 9. 2018, jak plyne z předložené dodejky na č. l. 16 spisu. Žalovanému byla částka 80 000 Kč vyplacena dne 28. 8. 2018 na číslo účtu [bankovní účet]. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, ten uváděl, že má čistý měsíční příjem 40 000 Kč ze zaměstnání. Jeho výdaje činí 7 711 Kč na spoření, žije s jedním dítětem, za bydlení hradí 1 400 Kč, byl zaměstnán u [právnická osoba] na dobu určitou. Dále žalobkyně předložila výpis ze záznamu registru Solus a BRKI. Žalovaný předložil kopii výplatních listin za období červenec 2018, z které vyplývalo, že byl zaměstnán v Německu s čistým příjmem 1 544 €. Předložil rovněž svojí pracovní smlouvu u [právnická osoba] , uzavřenou dne 28. 8. 2017 a výpis z německého účtu. 6. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný na úhradu úvěru [číslo] neuhradil ničeho. Následně 12. 11. 2018 byl vyzván k zaplacení dlužné splátky [číslo] dlužné splátky [číslo] s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Následně byl vyzván ještě opakovaně výzvou z 13. 12. 2018. K 16. 12. 2018 bylo žalovanému zasláno oznámení o okamžitém zesplatnění úvěru [číslo]. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 101 562 Kč. 7. Z databáze Českého statistického úřadu ARAD bylo zjištěno, že v červenci 2018 činil průměrný úrok z úvěru na spotřebu 8,72 % ročně. 8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Dle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 13. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 Co 440/2021-98 bylo-li neplatné ujednání o výši úroku musela být neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinností žalovaného postižené smluvními pokutami či poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám. 14. Dle § 1802 o. z. platí, že mají-li být splněny úroky a není-li ujednána výše úroku, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 8. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 80 000 Kč, a ten se je zavázal vrátit ve 24měsíčních splátkách po 7 933 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 166,80 % ročně (žalobkyně požaduje přiznání úroku ve výši 102,29 %) za celou dobu splácení úvěru. Žalovaný neuhradil ani jednu ze splátek, proto došlo dle článku 6.3 smlouvy k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 16. 12. 2018. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku ve smlouvě o úvěru se zjevně nepřiměřené, jestliže 20 x převyšuje obvyklou úrokovou míru, která vyplývá ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD (pro červenec 2018 8,72 %). Úrok ve výši 166,87 % (a potažmo i úrok ve výši 102,29 %) je z důvodu nepřiměřenosti nemravný a v důsledku je ujednání o něm absolutně neplatné dle § 588 o. z. K neplatnosti smluvního ujednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti. Ohledně přiměřenosti úroku ve smlouvě o úvěru soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 Co 330/2018-121. 16. Dle názoru vyjádřeného rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 C 440/2020-98, platí, že bylo-li neplatné ujednání o výši úroku, musela být v takovém případě neplatná i část ujednání o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovaného jež je postihována smluvními pokutami nebo poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám. 17. Pokud jde o návrh žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a souvisejících náhrad nákladů spojených s prodlením žalovaného, žalobkyni toto právo nenáleží, neboť výše jednotlivých splátek, za jejíž neuhrazení žalobkyně požaduje přiznání smluvních pokut a náhrad