8 C 74/2023-25 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 2. 11. 2022 navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 434,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 31 858,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 000 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem 23,66 % ročně z částky 35 000 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] [číslo] to po předchozím posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 900 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a 14 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to vše v 58. týdenních splátkách po 1 050 Kč počínaje dnem 16. 2. 2017, poslední splátka byla splatná ke dni 22. 3. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky dne 22. 3. 2018 byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Protože nebyla dlužná částka ke dni 22. 3. 2018 v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 35 000 Kč ode dne 23. 3. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně. Pohledávka ze smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla společností [právnická osoba], [IČO] (od 18. 10. 2022 vedena pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 29. 11. 2019, což bylo žalovanému téhož dne písemně oznámeno. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalobkyni pouze částku 10 150 Kč, z toho bylo započteno na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 900 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 836,20 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 413,80 Kč Poslední platba na pohledávku byla žalovaným uhrazena dne 26. 6. 2018. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila pohledávka bez příslušenství za žalovaným celkem 50 750 Kč a skládala se z dlužné jistiny 35 000 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 163,80 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 11 586,20 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným na pohledávku uhrazeno celkem 18 703,02 Kč. Po započtení této částky na dlužné úhrady za služby a částečně na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení žalobkyně požaduje zaplacení 35 000 Kč na dlužné jistině, kapitalizovaných úroků 31 858,85 Kč, dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 8 434,61 Kč a dále úrok 23,66 % ročně z dlužné jistiny od 6. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 6. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 3. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 4. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 5. Dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 35 000 Kč, kdy žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že tato částka mu byla vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána v délce 58. týdnů. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 60 900 Kč, která se skládá z jistiny úvěru 35 000 Kč, z celkových nákladů zákazníka spojených se spotřebitelským úvěrem, a to úroku 4 900 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 400 Kč a poplatku 7 000 Kč. Zákazník se zavázal částku 60 900 Kč zaplatit v 58. týdenních splátkách s tím, že výše každé splátky od první po poslední činí 1 050 Kč, splatnost první splátky byla stanovena nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka byla splatná vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle článku 1.4 smlouvy bylo ujednáno, že v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (25 splátek) činí úroková sazba 23,72 % ročně. Tuto úrokovou sazbu zákazník uhradí za poskytnutí spotřebitelského úvěru po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva trvá až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem dle smlouvy (článek 2.6 smlouvy). 7. Pohledávka ze smlouvy [číslo] za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně sděleno dne 29. 11. 2019 dle podacího lístku zaslané mu doporučenou poštou. 8. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 10. 10. 2022. Výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím České pošty, s. p. dne 10. 10. 2022, jak vyplývá z výpisu PoštyOnline. 9. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svoji žalobu ohledně způsobu zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr tak, že žalovaný v kartě zákazníka ze dne 9. 2. 2017 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník u zaměstnavatele [anonymizována tři slova], x [právnická osoba] s čistým příjmem 8 458 Kč. Tento příjem byl ověřen na základě výplatních pásek, složenek, pracovní smlouvy a bankovních výpisů. Jako další příjem uvedl částku 16 193 Kč, kdy se jednalo o příjem přítelkyně. Měsíční výdaje žalovaný uvedl ve výši 5 009 Kč na bydlení, osobní výdaje vyčíslil ve výši 9 400 Kč a další splátku úvěru uvedl ve výši 1 800 Kč. Celkové běžné měsíční výdaje žalovaného tedy byly 16 209 Kč, jeho příjmy představovaly částku 24 651 Kč, použitelný příjem žalovaného činil 6 442 Kč. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, respektive zápůjčku jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Tyto zjištěné skutečnosti vedly k závěru o tom, že žalovaný je schopen splácet požadovanou částku, má dostatečný příjem k úhradě týdenní splátky ve výši 1 050 Kč. 10