1 C 133/2024-54 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se jako vlastník pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , jehož součástí je stavba , adresa, (hotel , Anonymizováno, ), pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , domáhá proti žalovanému, jenž je vlastníkem pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ochrany rušené držby. Přitom konstatuje, že v zadní části hotelu u pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází rampa pro odvoz prádla a zásobovací rampa pro zboží určené pro kuchyň hotelu s tím, že od výstavby hotelu (po dobu několika desítek let) je hotel obsluhován a zásobován tak, že vozidla využívají komunikaci vedoucí přes pozemky parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dne 24. 6. 2024 však došlo k tomu, že žalovaný na pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nainstaloval betonové zátarasy a znemožnil tak žalobci přístup k zadní části hotelu. Žalobce současně konstatuje, že je držitelem služebnosti cesty, jemuž odpovídá právo jezdit přes pozemek parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jakýmikoliv vozidly, kteréžto právo vykonává po dobu cca 50 let.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí, přičemž sporuje tvrzení žalobce o tom, že je již cca 50 let držitelem služebnosti cesty opravňující jej jezdit přes pozemek žalovaného, jelikož nemovitosti nabyl teprve dne 28. 6. 2017. Žalobce nadto i přes opakované jednání se žalovaným i jeho právními předchůdci ohledně stanovení kompenzace za užívání pozemku využívá tento pozemek k obsluze a provozu hotelu a tímto způsobem se na úkor žalovaného bezdůvodně obohacuje. Žalovaný doplňuje, že v dané věci nemůže jít o ochranu pokojeného stavu, jelikož takovým stavem se dle jeho názoru rozumí stav, který se fakticky vytvořil a trval již několik let. Žalobcovo tvrzení o existenci pokojného stavu nemůže obstát již z toho důvodu, že právní zástupce žalovaného se již zhruba rok snaží se žalobcem dohodnout na uzavření nájemní smlouvy, což však žalobce bojkotuje. Žalovaný se dále domnívá, že aby mohla být žaloba na ochranu rušené držby úspěšná, musel by žalobce prokázat, že pozemek ovládá a má ho ve své moci, kdy držba je však rušena žalovaným. Taková podmínka však nemůže být splněna, protože žalovaný má pozemek ve svém výlučném vlastnictví a jakékoliv omezení vlastnického práva ve prospěch žalobce neexistuje. Žalobce podle žalovaného nejedná při využívání pozemku poctivě a v dobré víře, jelikož jistě ví, že jde o pozemek ve vlastnictví žalovaného a nemůže být v omluvitelném omylu, že je oprávněným držitelem tohoto pozemku. Žalobce tudíž nemůže být v dobré víře, že má držbu, neboli faktickou moc nad věcí, když vlastníkem pozemku je žalovaný. Žalobce proto pouze zneužívá práva, jelikož se jakýmkoliv způsobem snaží vyhnout uzavření smlouvy o nájmu pozemku a placení nájemného. V této souvislosti žalovaný zdůraznil rovněž to, že již právní předchůdci účastníků měli v minulosti takovou nájemní smlouvu uzavřenou. Taktéž rodiče žalovaného se jako jeho právní předchůdci pokoušeli dohodnout se žalobcem na prodeji předmětného pozemku, avšak žalovaný příslušnou smlouvu, na jejímž znění se dohodl, odmítl podepsat. Pokud by soud připustil možnost držby služebnosti cesty přes pozemek ze strany žalobce, uvádí žalovaný, že by se jednalo o držbu nepravou a soud by v této věci měl s odkazem na judikaturu Ústavního soudu provést úplné dokazování.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.4. Z příslušných listů vlastnictví a shodných prohlášení účastníků vyplývá, že žalobce je mj. vlastníkem pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, , pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (vše v katastrálním území , adresa, ) a žalovaný je mj. vlastníkem pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .5. Z leteckých snímků dostupných na serveru , právnická osoba, z let 2010-2012, 2013-2015, 2016-2018, 2019-2021, jakož i z mapy aktuální, se podává, že na pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nebyl umístěn žádný zátaras bránící žalobci v průjezdu.6. Z fotografií předložených žalobcem, jakož i z e-mailu zástupce žalovaného ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že dne 24. 6. 2024 byl žalovaným třetím osobám znemožněn vjezd na pozemek parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, instalací zátarasu.7. Ze sdělení obce , adresa, ze dne 18. 7. 2024 soud zjistil, že pozemek parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, není stejně jako pozemky parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, veden v pasportu komunikací obce , adresa, jako veřejně přístupná místní komunikace, ani jako veřejně přístupná účelová komunikace.8. Z výzev ze dne 12. 9. 2023 a 4. 3. 2024 vyplývá, že žalobce byl žalovaným opakovaně vyzván k uzavření nájemní smlouvy týkající se pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .9. Z e-mailové komunikace zástupců účastníků se podává, že mezi nimi bylo jednáno o smírném vyřešení jejich sporu s tím, že žalovaný navrhoval uzavření nájemní smlouvy k pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za cenu 90 000 Kč ročně, přičemž žalobce navrhovatel cenu 70 000 Kč ročně. Podle žalovaného měla být dále uzavřena smlouva o zřízení bezúplatné služebnosti cesty přes pozemek parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve prospěch žalovaného a smlouva o zřízení bezúplatné služebnosti inženýrských sítí přes pozemek parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve prospěch žalobce. Zástupkyně žalobce reagovala e-mailem ze dne 14. 6. 2024 tak, že žalobce skutečně připustil uzavření nájemní smlouvy k pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , avšak situace se změnila, když žalovaný přišel s požadavkem na zřízení bezúplatné služebnosti cesty přes pozemek parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobce by proto považoval za korektní, aby si strany zřídily vzájemně bezúplatnou služebnost cesty.10. Ze smlouvy o nájmu ze dne 2. 1. 2004 vyplývá, že mezi , tituly před jménem, , jméno FO, jako pronajímatelem a , jméno FO, jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva ohledně pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na dobu dvou let. V článku VI. nájemní smlouvy se konstatuje, že tato smlouva je uzavřena, jelikož příjezdová komunikace k hotelu , Anonymizováno, není ve vlastnictví vlastníka tohoto hotelu a koupi citovaného pozemku bude vázána na zřízení věcného břemene na prodávaný pozemek.11. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti stezky a cesty k návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že byl připraven text kupní smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti stezky a cesty a rovněž návrh na vklad těchto práv do katastru nemovitostí, přičemž účastníky této smlouvy měly být , jméno FO, a , jméno FO, coby prodávající a vlastnicí panujícího pozemku a , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako kupující a vlastník služebných pozemků. Předmětem koupě měl být pozemek parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Článek III. této smlouvy však v místě uvedení kupní ceny obsahuje prázdné místo. V článku IV. smlouvy se pak smluvní strany měly dohodnout na tom, že k tíži smlouvou převáděného pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bude ve prospěch pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zřízeno bezúplatně na dobu neurčitou věcné břemeno služebnosti stezky a cesty spočívající v právu vlastníka panujícího pozemku chodit a jezdit přes služebné pozemky jakýmikoliv vozidly, a to v celém jejich rozsahu, jak jsou vymezeny v katastru nemovitostí. Co se týče návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, bylo pomocné řízení vedeno pod sp. zn. ZPV-834282/2018-20.12. Podle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není držbu nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl předešlý stav.13. Ustanovení § 1007 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.14. Podle ustanovení § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.15. Podle ustanovení § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od z