1 C 180/2023-57 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se svou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovaným zaplatit mu společně a nerozdílně částku 28 776 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky z ukončené nájemní smlouvy uzavřené dne 9. 4. 2014.2. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobce s tím souhlasil. Žalovaní ve stanovené lhůtě nereagovali na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Ve věci je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:4. Žalobce se žalovanou uzavřeli dne 9. 4. 2014 smlouvu o nájmu bytu do 31. 7. 2020. Žalovaná se žalovaným pak v roce 2018 uzavřeli manželství. Byt však oba žalovaní užívali i po skončení nájmu do 2. 5. 2023. Žalovaní byli zavázáni hradit nájemné a zálohy na služby ve výši uvedené v evidenčním listě, která činila 7 137 Kč, vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaní však sjednané platby neuhradili řádně a včas s tím, že za leden až duben 2023 dluží 28 548 Kč, přičemž za část měsíce května dluží částku 228 Kč.5. Podle ustanovení § 745 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.6. Dle § 746 občanského zákoníku platí, že mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.7. Podle ustanovení § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.8. Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá (§ 2295 občanského zákoníku).9. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku).10. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku).11. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu. Následně po uzavření manželství se žalovaným vzniklo společné nájemní právo manželů ve smyslu ustanovení § 745 ve spojení s ustanovením § 746 občanského zákoníku, ze kterého jsou žalovaní zavázáni společně a nerozdílně. Žalovaní byt užívali i po skončení nájmu, avšak neplatili sjednané nájemné a zálohy na služby řádně a včas a dostali se do prodlení. Dlužnou částku neuhradili ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 25. 5. 2023.12. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku, přechází na žalované, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaní něco neučinili. Je na žalovaných, aby soudu prokázali, že zaplatili řádně a včas. Žalovaní však nic takového netvrdí, ani neprokazují.13. Pokud jde o dlužné nájemné, byla věc právně posouzena podle ustanovení § 2251 odst. 1 a § 2295 občanského zákoníku, podle kterých platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období; pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Co se týče nároku na zaplacení dlužných úhrad za služby, byla věc posouzena podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení žalovaných, kteří jsou z tohoto titulu zavázáni společně a nerozdílně.14. Nárok žalobce na úrok z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 439 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 2 260 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), a ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobci soud přiznal i náhradu odpovídající 21 % DPH ve výši 1 612,80 Kč. Celkem byla přiznána náhrada nákladů ve výši 10 731,80 Kč včetně DPH.16. , adresa, k plnění byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.