5 C 237/2023-64 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 864 Kč a smluvní pokuty 25 494,26 Kč s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen smlouva), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit se sjednaným úrokem 64,6 % ročně ve 48měsíčních splátkách po 3 671 Kč splatných vždy ke každému 15. dni každého měsíce počínaje v březnu 2022. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladu o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a dále v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení, do data zesplatnění uhradil pouze pět splátek v plné výši a dvě splátky částečné, celkem 18 684 Kč. Následně po zesplatnění uhradil dne 25. 4. 2023 1 500 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění úvěru dle článku 6.3 smlouvy, a to k 19. 10. 2022. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení 30 dnů, to je 3 x 499 Kč, u splátek 5, 6 a 7). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 600 Kč (ve výši 200 Kč za každou splátku). Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá nezaplacená jistina úvěru a dosud nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny ve výši 61 817,59 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit novou jistinu v den zesplatnění, proto žalobkyni vzniklo dle bodu 6.5 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 21. 10. 2022 do zaplacení. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.5. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla prostřednictvím prostředku komunikace na dálku uzavřena dne 2. 2. 2022 smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 155 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit 48měsíčními splátkami splatnými vždy ke každému 15. dni v měsíci ve výši 3 671 Kč počínaje od března 2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 64,60 % ročně jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činila 185 529,60 Kč. Dle bodu 6.1 smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká dlužníkovi povinnost zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou takovou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. Dle bodu 6.2 smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 15 dnů vzniká dlužníkovi povinnost k zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou takovou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. V bodu 6.3 smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, přičemž dle bodu 6.4 smlouvy se nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Poskytovatel je povinen před zesplatněním vyzvat klienta k úhradě dlužné částky ve lhůtě minimálně 30 dnů. Dle bodu 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení (smlouva o úvěru na č. l. 12-16 spisu, příloha č. , číslo, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. l. 17-20). Schválení úvěru bylo žalovanému žalobkyní oznámeno dopisem z 3. 2. 2022 (č. l. 25). Oznámení včetně splátkového kalendáře bylo žalovanému zasláno do vlastních rukou, jak plyne z přiložené dodejky na č. l. 27 spisu. Částka 55 000 Kč byla žalovanému vyplacena 2. 2. 2022 na účet 01336231173/0800, tedy na účet žalovaného, jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného (na č. l. 34–36 spisu). Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného (protokol o hodnocení klienta na č. l. 29), žalovaný uváděl, že má přímý 38 000 Kč. Dále byl pořízen výpis z databáze SOLUS a NRKI (č. l. 30-31). Žalovaný předložil doklady o svém příjmu za období prosinec 2021 až leden 2022.6. Z karty klienta (č. l. 37) vyplývá, že žalovaný na úvěr č. , číslo, uhradil celkem 20 184 Kč, dostal se do prodlení se splátkou 5, 6 a 7, proto byl vyzván a upozorněn na možnost zesplatnění úvěrů přípisem z 15. 8. 2022, 15. 9. 2022, 17. 10. 2022. Ničeho neuhradil, proto od 19. 10. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr zesplatnila, žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 64 364 Kč. Dále byl vyzván předžalobní výzvou z 3. 11. 2023, zaslanou mu doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu na č. l. 44.7. Z databáze z Českého statistického úřadu ARAD bylo zjištěno, že k únoru 2022 činila průměrná úroková sazba z úvěru na spotřebu 7,96 % ročně.8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 Co 440/2021-98 bylo-li neplatné ujednání o výši úroku musela být neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinností žalovaného postižené smluvními pokutami či poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám.14. Dle § 1802 o. z. platí, že mají-li být splněny úroky a není-li ujednána výše úroku, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 2. 2. 2022 smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 55 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit ve 48měsíčních splátkách po 3 671 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 64,6 % ročně. Žalovaný řádně nehradil splátky, proto došlo dle článku 6.3 smlouvy k okamžitému zesplatnění úvěru k 19. 10. 2022. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku ve smlouvě úvěru je zjevně nepřiměřené, jestliže více než osmkrát převyšuje obvyklou úrokovou míru, která vyplývá ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD. Úrok ve výši 64,6 % je z důvodu nepřiměřenosti nemravný a ujednání o něm je absolutně neplatné dle § 588 o. z. K neplatnosti smluvního ujednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, ohledně přiměřenosti úroku ve smlouvě o úvěru soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a též rozhodnutí Krajského soud v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 Co 330/2018–121.16. Dle názoru vyjádřeného v rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. 8 C 440/2020–98, platí, že bylo-li neplatné ujednání o výši úroku, musela být v takovém případě neplatná i část ujednání o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovaného, jež je postihována smluvními pokutami nebo poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám.17. Pokud jde o návrh žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a souvisejících náhrad nákladů spojených s prodlením žalovaného, žalobkyni toto právo nenáleží, neboť výše jednotlivých splátek, za jejíž neuhrazení žalobkyně požaduje přiznání smluvních pokut a náhrady nákladů řízení spojených s prodlením žalovaného, byla nepřiměřená s ohledem na to, že tyto splátky v sobě zahrnovaly úroky ve výši rozporné s dobrými mravy. Smluvní pokuty zajišťovaly povinnosti stanovené ve splátkovém kalendáři, který je rovněž neplatným ujednáním, neboť