5 C 227/2025-10 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 25 604,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 8. 1. 2019 uzavřela s předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , smlouvu „, anonymizováno, , na základě které byla žalované vyplacena hotovostní zápůjčka 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši 13 797 Kč a úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaná uhradila částku 13 450 Kč. Následně neplnila své povinnosti. Žalobkyně požaduje přiznání smluvní pokuty 0,1 % denně z celkové dlužné částky, s kterou je žalovaná v prodlení, konkrétně ve výši 7 000 Kč, sankčních poplatků 4 600 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 472,78 Kč. Dne 28. 1. 2022 uzavřela společnost , právnická osoba, , se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou.2. Soud ve věci rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu, nevyjádřili, soud má v souladu s poskytnutým poučením za to, že s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalované byla výzva doručena na adresu dle § 49 odst. 4 o.s.ř.3. Soud učinil následující skutková zjištění: Žalovaná se společností , právnická osoba, , uzavřela dne 8. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce v hotovosti č. , číslo, . Na základě smlouvy byla žalované vyplacena zápůjčka ve výši 14 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem na smlouvě. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen Smluvní podmínky). Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši 13 797 Kč skládající se z úroku ve výši 4 614 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5 488 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 695 Kč. Celkovou částku 27 797 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 24měsíčních splátkách po 1 159 Kč (výše poslední splátky 1 140 Kč). V případě prodlení se zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení (bod 6. 1. Smluvních podmínek), účelně vynaložené náklady ve formě poplatku za zaslanou upomínku 300 Kč (bod 6. 3. Smluvních podmínek) a poplatek za zahájení vymáhaní dluhu 1 000 Kč (bod 6. 4. Smluvních podmínek). Dle přehledu plateb žalovaná uhradila celkem částku 13 450 Kč, poslední splátka byla zaplacena 16. 2. 2020 ve výši 3 000 Kč.4. Dne 28. 1. 2022 uzavřela společnost , právnická osoba, , se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovanou je součástí seznamu postupovaných pohledávek. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne 1. 2. 2022 a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 26 077,18 Kč výzvou ze dne 10. 2. 2022. Dne 21. 3. 2025 jí byla zaslána předžalobní upomínka zástupcem žalobkyně.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 8. 1. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2395 o. z., na základě které byla žalované zapůjčena částka 14 000 Kč v hotovosti a žalovaná se ji zavázala uhradit ve 24 měsíčních splátkách 1 159 Kč spolu s poplatkem 13 797 Kč.9. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalované zkoumal souladnosti smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).10. Soud má za to, že jestliže byla sjednána zápůjčka ve výši 14 000 Kč s úrokovou zápůjční sazbou 29 % ročně a současně byl sjednán poplatek za tuto zápůjčku 13 797 Kč (kapitalizovaný úrok 4 614 Kč, poplatek za administrativní činnost a flexibilní splácení 5 488 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 695 Kč), je potřeba považovat i tento sjednaný poplatek v rozsahu 3 695 Kč + 5 488 Kč = 9 183 Kč za úrok, neboť cenou za poskytnutí finančních prostředků je úrok. Soud je toho názoru, že označení ceny za zapůjčení finančních prostředků poplatkem, pouze zastírá skutečný stav věcí a tedy to, že se jedná o úrok, obzvláště v situaci, kdy je zapůjčování finančních prostředků předmětem podnikání žalobkyně. Jestliže byla zápůjčka ujednána na 24 měsíců činí úrok za 12 měsíců 6 898,50 Kč (13 797 Kč /2), což odpovídá úrokové sazbě 49,27 % ročně. Dle databáze Českého statistického úřadu ARAD činila úroková sazba v době uzavření smlouvy (leden 2019) pro spotřebitelské úvěry 8,48 % ročně, což je téměř 6 x méně než reálně sjednáná úroková sazba v tomto případě.11. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). Nejvyšší soud judikoval například v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je na místě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit, a to bez ohledu na pasivitu dlužníka. Obdobně rozhodl i Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3194/2018, kde je uvedeno, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele, není vyloučeno, že tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuce je na místě zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Soud je toho názoru, že tyto závěry judikatury lze použít i na řízení nalézací, jestliže by přiznané plnění mohlo vést zastavení exekučního řízení bez dalšího.12. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). Soud vyhodnotil, že výše úroků sjednaná ve výši 49,27 % ročně z dlužné jistiny, tedy ve výši mnohonásobně přesahující běžné ujednání o úrocích, je nemravným ujednáním. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č. j. , spisová značka, , je-li neplatné ujednání o výši úroku musí být neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinností žalovaného postižené smluvními pokutami či poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám.13. V souvislosti se zápůjčkou byly ujednány další platební povinnosti, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatky za upomínky, poplatek za předání k internímu vymáhání. Ve smlouvě sjednané další povinnosti (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, náklady spojené s uplatněním pohledávky), byly spolu s nemravným úrokem ujednány v natolik nevyváženém poměru věřitel x dlužník, že zakládají nevýhodný vztah vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, a z tohoto důvodu je nutné pokládat danou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy (viz též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 27. 9. 2022, č. j. , spisová značka, ).14. Jestliže soud vyhodnotil smlouvu jako absolutně neplatnou a bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 14 000 Kč, žalovaná uhradila částku 13 450 Kč, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 550 Kč podle § 2991 o. z. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by tuto částku nebo její část žalobkyni uhradila či že by povinnost zanikla jiným způsobem. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná a v této části jí proto vyhověl spolu s úrokem z prodlení, na který má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. ve spojením s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, kterou soud v daných podmínkách vnímá jako výzvu k plnění, neboť nebylo prokázáno dřívější doručení výzvy k plnění. Ve zbývajícím rozsahu tj. 25 604,40 Kč – 550 Kč = 25 054,40 Kč a odpovídajícím rozsahu úroku z prodlení (8 437,26 Kč – 550 Kč = 7 887,26 Kč) byla žaloba zamítnuta.15. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.