8 C 4/2026-12 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou ze dne 30. 9. 2025 se domáhá na žalovaném zaplacení částky 14 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 10. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 3. 2025 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, ., byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023. Původní věřitel se žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, dne 2. 5. 2022, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr 45 476,75 Kč, splatnost byla sjednána na 2. 5. 2024. Žalovaný úvěr čerpal, peněžní prostředky však nevrátil a dostal se do prodlení. Žalovanému na úvěru bylo vyplaceno celkem 45 476,75 Kč, žalovaný uhradil žalobkyni pouze 30 986,75 Kč, žalobkyně tedy požaduje úhradu dlužné částky 14 490 Kč, která byla nejpozději splatná dne 12. 10. 2022.2. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě ustanovení § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, jestliže žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), když o následcích nevyjádření se byl soudem poučen.3. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, IČ , IČO, , a žalovaným dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, společnost poskytne žalovanému spotřebitelský úvěr až do úvěrového limitu 14 490 Kč, žalovaný tuto částku vrátí ve lhůtě do 24 měsíců s tím, že roční úroková sazba činí 457,50 % ročně, to je standardní úrok ve výši 1,25 % denně. Celková výše úroku tedy za tuto dobu je vyčíslena ve výši 53 490,76 Kč a celková částka splatná klientem činí 67 980,76 Kč, RPSN činí 4658,78 %. Ve smlouvě je dále sjednána pro případ prodlení žalovaného smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Splátky byly sjednány měsíční vždy splatné k 12. dni v měsíci, a to ve výši minimálně 10 % z použité částky plus veškeré úroky a penále nashromážděné během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč. Žalobkyně výpisy ze svého účtu dokládá, že žalovaný z úvěrového účtu čerpal dne 2. 5. 2022 částku 14 490 Kč, dne 14. 6. 2022 částku 4 990 Kč, dne 15. 6. 2022 částku 9 500 Kč, dne 17. 6. 2022 částku 266,50 Kč, dne 24. 6. 2022 částku 14 490 Kč, dne 13. 7. 2022 částku 1 739,75 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, . Žalobkyně doložila smlouvami o postoupení pohledávek, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, kdy žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn oznámením ze dne 11. 1. 2024. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou zástupce žalobkyně ze dne 11. 1. 2024, kdy tato byla dle podacího lístku zaslána žalovanému prostřednictvím České pošty, s. p., doporučeně dne 11. 1. 2024.4. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Dle citovaných ustanovení je soud povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, které mohou vést k závěru, že právo, jehož se žalobkyně žalobou domáhá, je v rozporu s dobrými mravy či v rozporu se zákonem. U závazků z úvěrových smluv tak musí mimo jiné zvažovat, zda přiznání úroku a dalších částek, které mají být s úvěrem hrazeny, jsou v souladu jednak s ujednáním účastníků a dále s dobrými mravy. Soud zjistil, že ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 2. 5. 2022, bylo účastníky sjednáno, že žalovaný je povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit se sjednaným úrokem 457,50 % ročně. Takové ujednání o výši úroku z úvěru je dle soudu neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy v květnu 2022 8,64 % ročně. Sjednaný úrok několikanásobně, a to 52 krát převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu 24 měsíců, kdy za tuto dobu měl žalovaný toliko na sjednaném úroku zaplatit původní věřitelce částku 53 490,76 Kč oproti poskytnutému úvěrovému limitu 14 490 Kč. Dle toho byly ve smlouvě sjednány další sankce pro případ prodlení žalovaného, a to smluvní pokuta a náklady spojené s upomínáním a prodlením žalovaného. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je na místě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci, jestliže nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván. Soud tedy hodnotí úvěrovou smlouvu neplatnou jako celek, jestliže smluvní povinnosti sjednané ve smlouvě ve svém souhrnu zakládají nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Soud má za to, že nelze v této věci postupovat podle ustanovení § 1802 o. z., dle kterého by žalobkyni náležel úrok ve výši obvyklé. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru je podle ustanovení § 588 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek.7. Jestliže soud shledal smlouvu neplatnou, nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobkyně výpisem ze svého účtu doložila, že žalovaný čerpal úvěr celkem ve výši 45 476,75 Kč, žalovaný uhradil celkem částku 30 986,75 Kč, dluží tedy částku 14 490 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že žalobkyni případně zaplatil částku vyšší, nežli žalobkyně tvrdí. To však žalovaný nečinil. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou zástupce žalobkyně, která byla dle potvrzení předána k poštovní přepravě dne 11. 1. 2024. Dle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb došla 3. pracovní den po odeslání, tj. tedy dnem 16. 1. 2024. Žalovaný byl vyzván, aby uhradil dluh do tří dnů, tj. do dne 19. 1. 2024, jestliže si tuto povinnost nesplnil, dnem 20. 1. 2024 se dostal do prodlení. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 14 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 20. 1. 2024 do zaplacení, kdy výše úroku z prodlení je stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V ostatním soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby po 300 Kč učiněné do 31. 12. 2024 (příprava zastoupení a předžalobní výzva) a za 1 úkon právní služby po 400 Kč učiněný po 1. 1. 2025 (podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyni bylo celkem na náhradě nákladů řízení přiznáno 2 100 Kč.