9 C 1/2026-35 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 24 886,85 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 21. 2. 2021. Žalovaná dluh nesplatila, pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná částka 24 886,85 Kč sestávala dle doplnění žaloby ze dne 27. 8. 2025 z jistiny 19 026,58 Kč a úroku 6 360,27 Kč po zohlednění žalovanou dne 15. 4. 2025 zaplacené částky 500 Kč. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, tvrdila žalobkyně, že byly vyhodnoceny údaje o příjmech a výdajích získané od dlužníka a provedena lustrace CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrová historie; dokumentaci ohledně lustrace v označených databázích žalobkyně nepředložila s tím, že touto nedisponuje.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka předvolání obsahující byla žalované doručena dle § 50m o.s.ř. dnem 9. 3. 2026. Lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř. byla zachována, proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.; jednáno bylo rovněž v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, když tento se z jednání soudu omluvil.3. Podáním ze dne 9. 3. 2026 vzala žalobkyně zpět žalobu co do částky 700 Kč s příslušným úrokem z prodlení s ohledem na zaplacení částky 200 Kč dne 26. 11. 2025, částky 300 Kč dne 13. 12. 2025 a částky 200 Kč dne 21. 1. 2026 a dále co do částky 6 360,27 Kč rovněž spolu s úrokem z prodlení; nadále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 826,58 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z této částky od 22. 2. 2025 do zaplacení.4. Pokud jde o částečné zpětvzetí žaloby, postupoval soud dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Protože ke zpětvzetí došlo dřív, než začalo jednání, nebylo třeba zjišťovat stanovisko protistrany (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.).5. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.6. Mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč převedením na účet č. , č. účtu, , žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit prostřednictvím 12 měsíčních splátek ve výši 2 840,09 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje dnem 20. 11. 2024 (smlouva o úvěru v přílohách žaloby).7. , adresa, , Anonymizováno, byla vyplacena na účet č. , č. účtu, dne 20. 10. 2024 (výpis z účtu v přílohách žaloby). Účet č. , č. účtu, byl ke dni 20. 10. 2024 veden na jméno žalované (sdělení ČSOB a.s. č.l. 10).8. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (smlouva vč. seznamu postoupených pohledávek v přílohách žaloby). Postoupení bylo žalované původním věřitelem oznámeno dopisem ze dne , datum, (v přílohách žaloby).9. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, , a žalovanou byla ve smyslu § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru. Nejprve se bylo třeba zabývat posouzením platnosti této smlouvy, a to zejména při zohlednění způsobu, jakým byla před uzavřením smlouvy posouzena úvěruschopnost žalované. Touto otázkou se soud zároveň zabýval z úřední povinnosti bez ohledu na to, že žalovaná v řízení námitku neplatnosti smlouvy nevznášela.14. Žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a prostřednictvím lustrace CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, na prokázání tohoto tvrzení však zcela rezignovala, když uvedla, že příslušnou dokumentací nedisponuje; jednání soudu se žalobkyně neúčastnila, nemohla tak být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Z uvedeného důvodu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by dostatečným způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované, předmětná smlouva proto musela být posouzena jako neplatná.15. S ohledem na závěr o neplatnosti mezi účastníky uzavřené smlouvy byla dle § 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru žalované uložena povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru po zohlednění žalovanou zaplacených částek. Žalované byla původním věřitelem poskytnuta částka 20 000 Kč, ze strany žalované byla postupně vrácena částka 2 700 Kč (zaplacení částky 2 000 Kč bylo žalobkyní tvrzeno v rámci doplnění žaloby, další částka 700 Kč pak byla žalovanou dle tvrzení žalobkyně zaplacena po podání žaloby). Za situace, kdy ze strany žalované nebylo tvrzeno, že by zaplatila více, než částku 2 700 Kč, byla jí uložena povinnost k zaplacení částky 17 300 Kč.16. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila, a ke svým majetkovým poměrům a svým možnostem úhrady pohledávky se nevyjádřila. Ani z obsahu spisu nelze dovodit okolnosti, které by osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalované. Za uvedené situace při respektování zvýšené ochrany spotřebitele bylo žalované umožněno plnění ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, když tyto nejsou dle názoru soudu v rozporu se spravedlivým uspořádáním práv a povinností účastníků; splátky byly povoleny pod ztrátou jejich výhody s odkazem na závěry rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 10. 2024, č. j. 19 Co 1118/2024-94.17. Ve zbytku, tedy co do částky 526,58 Kč, byla žaloba, s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy, jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku). Zamítnuta byla žaloba i co do úroku z prodlení; splatnost dosud nevrácené jistiny dosud nenastala, nárok na zaplacení úroku z prodlení proto žalobkyni vzniknout nemohl.18. Soudní poplatek v dané věci činí dle položky č. 2 písm. b) Sazebníku soudních poplatků částku 800 Kč (základem poplatku dle § 6 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. je částka 18 526,58 Kč, představující nárok na zaplacení jistiny před částečným zpětvzetím). Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila částku 996 Kč, proto bylo rozhodnuto o vrácení přeplatku ve výši 196 Kč s odkazem na ustanovení § 10 odst. 1 věta druhá zák. č. 549/1991 Sb.19. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, proto jí dle § 142 odst. 2 o. s. ř. byla přiznána částečná náhrada nákladů řízení (za situace, kdy ani ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby nelze dovodit, že důvodně podaná žaloba by byla brán zpět pro chování žalované). Náklady řízení na straně žalobkyně představuje soudní poplatek 800 Kč, odměna za právní zastoupení 3 60 Kč [za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písmeno a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby po 400 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 AT a 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT – sepi