9 C 14/2026-66 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 10. 2. 2026 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 55 344,90 Kč s příslušenstvím (z toho 4 995,90 Kč na smluvní pokutě). Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které byl ze strany žalobkyně žalovanému poskytnut úvěr ve výši 41 000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 78,09 % ročně prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3 196 Kč splatných vždy k 20. dni každého měsíce počínaje měsícem leden 2025. Schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek a do data zesplatnění uhradil pouze částku 22 372 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 Smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitnul v prodlení o délce 30 dnů). V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále dle bodu 6.2 Smlouvy vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč za splátky, u kterých se žalovaný ocitnul v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy automaticky k zesplatnění úvěru ke dni 26. 10. 2025. Podle bodu 6.4 Smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny a nová jistina tak činila 47 575,99 Kč (39 840,54 Kč + 7 735,45 Kč). Žalovaný nesplnil svou povinnost tuto novou jistinu uhradit v den zesplatnění úvěru, proto žalobkyni vzniklo dle bodu 6.5 Smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od 28. 10. 2025 až do zaplacení. Podle bodu 2.2 Smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplacení celkem částky 47 575,99 Kč představující novou jistinu úvěru spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně od 28. 10. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady vzniklých nákladů ve výši 600 Kč, úhrady za pojištění 1 176 Kč, částky 4 995,90 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky nové jistiny ve výši 47 575,99 Kč od 28. 10. 2025 do dne vyhotovení žaloby, tj. do 9. 2. 2026, a úroku ve výši 78,09 % ročně z částky 39 840,54 Kč od 28. 10. 2025 do 18. 11. 2025 a dále od 19. 11. 2025 do zaplacení úroku ve výši 11,5% ročně. Žalovaný na uvedený dluh nic dalšího nezaplatil, a to ani poté, co k tomu byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručováno spolu se žalobou do vlastních rukou na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dnem 23. 3. 2026. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 41 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr formou 48 měsíčních splátek po 3 196 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2025. Úroková sazba za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 78,09 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru, činila 134 592 Kč. Dle bodu 6. 1 Smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká dlužníku povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou takovou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. Dle bodu 6.2 Smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 15 dnů vzniká dlužníku povinnost k zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou takovou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. V bodu 6.3 Smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, přičemž dle bodu 6.4 Smlouvy nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí nové jistiny úvěru. Poskytovatel je povinen před zesplatněním vyzvat klienta k úhradě dlužné splátky ve lhůtě minimálně 30 dnů. Podle bodu 6.5 Smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (smlouva o úvěru č. l. 6–8, vč. dodatku č. l. 9, předsmluvní formulář č. l. 14–17). Schválení úvěru bylo žalovanému žalobkyní oznámeno dopisem ze dne 30. 12. 2024 (č. l. 25), zásilka byla žalovanému doručena dne 2. 1. 2025 (č. l. 27).5. Ze strany původního věřitele byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to na základě informací žalovaným poskytnutých v rámci žádosti o úvěr a k tomu předložených dokladů (výpisy z účtu – č. l. 35–37). Věřitel vyšel z celkových příjmů žalovaného 27 200 Kč a výdajů domácnosti 9 931 Kč při absenci jiných splátek. Informace byly zjišťovány rovněž z registru SOLUS (č. l. 31). Tímto způsobem nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že by žalovaný nebyl sjednané splátky schopen plnit; schopnost žalovaného úvěr splácet v době uzavření smlouvy se podává i ze skutečnosti, že žalovaný celkem 7 splátek zaplatil (č. l. 38).6. Částka 41 000 Kč byla žalobkyní vyplacena na účet žalovaného dne 27. 12. 2024 (č. l. 28).7. Z karty klienta (č. l. 38) ve spojení se splátkovým kalendářem (č. l. 26) bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil pouze celkem 7 splátek po 3 196 Kč, tedy celkem 22 372 Kč.8. Z výstupu databáze ARAD (č. l. 52) bylo soudem zjištěno, že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci 2024 s fixací úrokové sazby na dobu 1–5 let činila 8,63 % ročně.9. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalovaný proti žalobkyní poskytnutému úvěru ve výši 41 000 Kč zavázal vrátit žalobkyni během 4 let celkovou částku 134 592 Kč. Smlouvou byla sjednána úroková míra 78,09 % ročně. V důsledku neplnění sjednaných splátek ze strany žalovaného (zaplaceno byla pouze 7 splátek v celkové výši 22 372 Kč) žalobkyně úvěr ke dni 26. 10. 2025 zesplatnila. Smlouvou byla pro případ prodlení dlužníka sjednána řada sankcí – smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostane do prodlení o délce 30 dnů, náhrada účelně vynaložených nákladů 200 Kč za splátku, u které se žalovaný dostane do prodlení o délce 15 dnů a smluvní pokuta 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do jeho úplného zaplacení10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Nejvyšší soud opakovaně judikoval (např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 75/2020), že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka. V případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele přitom není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuci je na místě zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.