9 C 223/2020-35 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 1 750 Kč s příslušenstvím za odtah vozidla. Uvedla, že jako správce pozemní komunikace zajišťující její údržbu rozhodla o tzv. blokovém čištění konkrétních komunikací s uvedením data a místa a označení části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel dle § 19a zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Žalovaná zákaz ve vymezeném místě a čase nerespektovala, dopustila se nejen přestupkového jednání, ale vznikla tu překážka pro možnost realizace blokového čištění v daném úseku. Žalobci tak vzniklo oprávnění odstranit silniční vozidlo na náklady provozovatele. Jedná se o náklady za tzv. nucený odtah, které jsou stanoveny Nařízením [územní celek]. Žalovaná nerespektovala zákaz dne 25. 10. 2017, kdy bylo vozidlo zn. Renault Laguna [registrační značka] parkováno v ulici [ulice] v [obec], přes zákaz stání na daném místě a v daném čase. Žalobkyni za provedený odtah motorového vozidla – odstranění překážky blokového čištění vznikly náklady ve výši 1 750 Kč za tzv. jeden dokončený nucený odtah, což je zachyceno v protokolu ze dne 25. 10. 2017. Uvedené náklady byly vůči žalované uplatněny na základě faktury [číslo] ze dne 23. 11. 2017 se splatností 7. 12. 2017. Žalovaná uvedenou fakturu neuhradila a nereagovala ani na upomínku. 2 Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť žalovaná neprocházela Centrální evidencí obyvatel. Žalované byla následně zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření na adresu uvedenou v Informačním systému základních registrů a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalovaná se k žalobě ani k navrhovanému postupu nevyjádřila, proto soud na základě daného poučení předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí - § 101 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl tak dle § 115a o.s.ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně sdělila svůj souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobním návrhu. 3 Podle § 45 odst. 1 a 4 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista, nebo strážník obecní policie, vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 4 Podle § 19a zák. č. 13/1997 Sb. silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné. 5 Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1. 6 Podle § 19b uvedeného zákona je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno. 7 Podle § 1970 občanského zákoníku (dále jen o.z.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8 Protokolem o odtažení motorového vozidla č. 2033 ze dne 25. 10. 2017 měl soud prokázáno, že téhož dne byl zahájen odtah vozidla tovární značky Renault Laguna, stříbrné barvy [registrační značka] v době od 7:36 hodin v ulici [ulice] v [obec]. Ze zprávy Městské policie [obec] bylo zjištěno z Centrální evidence registru vozidel, že provozovatelem vozidla je žalovaná. 9 Z veřejné vyhlášky ze dne 1. 2. 2017 o oznámení dočasného zákazu stání na místních komunikacích v úsecích v seznamu uvedených v době od 14. 3. 2017 do 8. 12. 2017 bylo zjištěno, že dne 25. 10. 2017 bude prováděno čištění v ulici [ulice] ([ulice] x [ulice]) a uvedená vyhláška byla vyvěšena na úřední desce. Předloženými fotografiemi bylo prokázáno, že v uvedených místech byl označen zákaz parkování dne 25. 10. 2017 a za uvedeným zákazem parkovalo vozidlo výše uvedené poznávací značky. 10 Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že uvedená faktura znějící na částku 1 750 Kč byla vystavena 23. 11. 2017 se splatností 7. 12. 2017, a to za překážku při blokovém čištění v ulici [ulice] v [obec] vozidlem [příjmení] [příjmení] [registrační značka]. 11 Předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2018 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 1 750 Kč na základě výše uvedené faktury. 12 Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že byl proveden odtah vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka] dne 25. 10. 2017, jehož provozovatelem byla žalovaná, neboť parkovala v místě, na kterém byl v uvedený den zakázáno parkovat. Žalované byla za jeden dokončený odtah vozidla vyfakturována částka 1 750 Kč dle článku 2 Nařízení [územní celek] [číslo]. Žalovaná žádný důkaz o úhradě nepodala, ani netvrdila, soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované částku 1 750 Kč uhradit. Vzhledem k tomu, že tato nebyla uhrazena včas dle lhůty splatnosti, byla uznána povinnou ode dne následujícího, tj. ode dne 8. 12. 2017 až do zaplacení hradit úrok z prodlení, který v té době činil 8,05 % ročně. 13 Žalovaná neuplatňovala a soud v průběhu řízení nezjistil žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni jako účastníku, který měl ve věci plný úspěch a který žalovanou nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení vyzval k plnění dluhu, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Náklady řízení žalobkyně představují náklady za právní zastoupení za 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) po 200 Kč a 2 paušální náhrady dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a 21% DPH ve výši 126 Kč. Nebyla přiznána náhrada za předžalobní upomínku, neboť tato nebyla sepisována a zasílána právním zástupcem, jak vyplývá z předložených listinných důkazů. Dále byla přiznána částka 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celkem přiznaná náhrada nákladů řízení činí 1 726 Kč. 14 Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako patnáctidenní dle návrhu žalobce § 160 odst. 1 o.s.ř.